Anticka filosofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- poslední velká filosofická škola
- považovali se za žáky a vykladače Platóna
- svět nebyl stvořen z vůle Boha, ale emanací (vyzařováním) – z Boha vyzařuje vše, vše, co existuje je odlesk Bohatnoucí
- Porfyos – vydal Plótinovy „Eneady“ - devítky, obsahují pojednání etická, o světě, o duši, o duchu a idejích, o nejvyšším principu, o Dobru
- Plotinos – nejvýznamější představitel, pocházel z Egypta, působil v Římě, kde založil filosofickou školu, dostávalo se mu velké úcty, chtěl realizovat Platónův ideální stát v podobě města filosofů Platonopolis, tento záměr však nebyl proveden, nazazuje na princip dobra – nejvyšší idea, přibližuje se nadpozemskému, základem jeho filosofie je pyramida jsoucna:
Jedno = první = bůh = světlo = věčné = nejvyšší = Dobro = Předobro. Je podstatou všeho. Jediné, co mohu oBohu řící je, že je první, nemůžeme o něm řící nic pozitivního. Je nad světem idejí.
Rozum – prezentuje klasický Platónův svět idejí – sféra idejí
Duše – dělí se na hvězdné, vesmírné, lidské – sféra duší
Kosmos – blízký Platónovu smyslovému světu, je nejblíže k hmotě – smyslový svět
Hmota – absolutní tma
- Plotínova etika – nejvyšší cíl člověka a jeho blaženost spočívá v opětném sjednocení duše s Bohem, z něhož vzešla
Konec antické filosofie: Athénská novoplatónská škola začala být prudce napadána křesťanstvím. Císař Justinián uzavřel v roce 529 athénskou Akadémii, která existovala od dob Platóna, zabavil její majetek a zakázal veškeré vyučování řecké filosofie. Boithilius – poslední velký učitel řecké filosofie.