13A - Postavení jedince ve výchovném procesu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
− schopnosti na rozdíl od vědomostí jsou trvalejšího charakteru, ale jejich utváření je pomalejší
− schopnosti jsou předpokladem dalšího úspěšného osvojování vědomostí, dovedností a návyků
− specifický problém schopností při výchově a vzdělávání dospělých → existují zde velké individuální rozdíly
podmíněné zdravotním stavem, životním způsobem i dosavadní pracovní činností
− 2 názory na současné pojetí výchovy a vzdělávání v souvislosti s psychickými předpoklady
• dominuje role vrozených vlastností – ty jsou nejdůležitějším a nejzásadnějším faktorem
• teorie mastery learningu (zvládající učení) – každý jedinec bez ohledu na vrozené vlastnosti má možnost
zvládnout stejné množství látky pokud mu k tomu je poskytnut dostatek prostoru a času (individuální hledisko);
je tedy třeba respektovat vlastní tempo žáků
− velmi důležitým faktorem je i výchovně-vzdělávací styl žáka:
• kognitivní styl – převážně vrozený
• učební styl – získaný v průběhu života (zrakový, kinestetický nebo sluchový typ)
− každý jedinec tak má svůj vlastní učební styl – individuální způsob osvojování poznatků, který je určující v přístupu k
učení, zahrnuje složky poznávací, motivační, emocionální, sociální, autoregulační a vliv vnějších a vnitřních podmínek
− důležitým faktorem je také nutnost respektovat různé druhy inteligence žáků− inteligenci chápeme jako soubor dispozic, která umožňuje řešit problémy
− rozlišujeme sedm typů inteligence (dle Gardnera):
• logicko-matematická – rychlé počítání, analýza, dedukování (matematik, vědecký pracovník)
• jazyková a řečová (verbálně-lingvistická) – mluvení, čtení, psaní dopisů, paměť na jména (právník, spisovatel,
novinář, komentátor)
• prostorová a zraková (vizuální) – orientace v prostoru, čtení map, paměť na obličeje, porozumění nákresům