POLITOLOGIE

V roce 1991 odešli poslední sovětští vojáci, rozpadla se spolupráce bývalých socialistických zemí na hospodářském i vojenském poli (Rada vzájemné hospodářské pomoci - RVHP a Varšavská smlouva - VS). Za této situace se OF výrazně vyprofilovalo. V únoru 1991 založil Václav Klaus liberálněkonzervativní Občanskou demokratickou stranu (ODS), do které s ním odešlo 55 % členů OF. ODS nabídla rychlejší ekonomické reformy a prosazení lustračního zákona.

Někteří lidé z Občanského fóra vstoupili do ČSSD (např. Miloš Zeman). Na politickém středu zaujala místo Občanská demokratická aliance (ODA). Někteří členové OF založili liberálněsociální Občanské hnutí.

Volby v roce 1992 přinesly tyto výsledky: ODS + KDS (Křesťansko - demokratická strana) - 29,7 %, Levý blok (LB) – 14 %, ČSSD - 6,5 %, Liberálně sociální unie (LSU) - 6,5 %, KDU - ČSL - 6,3 %, Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR - RSČ) – 6 %, ODA - 5,9 %, HSD-SMS - 5,9 %, Občanské hnutí (OH) - 4,6 % a Důchodci za životní jistoty (DŽJ) - 3,8 %. Z těchto výsledků můžeme vypozorovat sbližování některých politických stran ( ODS - KDS, KDU - ČSL), zájem o politický pravicový extremismus (SPR - RSČ) a mírný vzestup levice. Volební účast poklesla na 85 %.

13.3 Vývoj v samostatné ČR

Volby v roce 1992 napomohly k řešení rostoucích česko - slovenských sporů. K 1. lednu 1993 vznikla z bývalé federace samostatná Česká republika a Slovenská republika. Rozdělení proběhlo nekonfliktně. Rozpad státu politickou scénu v podstatě nezasáhl, protože kromě komunistů byly politické strany organizovány na národním principu. Zemi vládla ODS s jednoznačnou převahou v exekutivě a v Poslanecké sněmovně. KDS se s ODS v roce 1995 sloučila.

Nejsilnější politická strana sice používala pravicovou rétoriku, její praxe se ale stále více blížila politickému středu. Na pravé křídlo se tak dostala ODA, doplňkem pravicového spektra se v roce 1994 stala Demokratická unie (DEU).

Vládnoucí ODS přinesla zemi ekonomický růst (v roce 1995 dokonce 5 %), levice proto neměla žádný větší úspěch. Komunisté zůstávají věrní své straně (která reagovala na rozpad Československa změnou názvu na KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy), sociální demokraté získali podporu asi 10 % obyvatel. Předsedou sociálních demokratů se stal Miloš Zeman.

Před volbami v roce 1996 očekávala většina politologů opětovné vítězství ODS. Chyby v kupónové privatizaci, nedůsledné hospodářské reformy, nedostatky v legislativě a další problémové oblasti byly předsedou vlády Václavem Klausem a jeho spolupracovníky zlehčovány a občané prozatím uvěřili, že je všechno v pořádku. Dali to najevo jak ve volbách do Poslanecké sněmovny, tak do Senátu.

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny: ODS - 29,6 %, ČSSD - 26,4 %, KSČM - 10,3 %, KDU-ČSL - 8,1 %, SPR-RSČ – 8 %, ODA - 6,4 %, DŽJ - 3,1 %, DEU - 2,8 %, SD-LSNS (Liberální strana národně sociální) 2,1 %, LB - 1,4 %. Volební účast činila 75 %.