POLITOLOGIE

Dolní sněmovna (House of Commons) je volena na pět let. Na návrh premiéra může být králem (královnou) rozpuštěna dříve. Má 650 poslanců, volby probíhají většinovým systémem. Jediným omezením kandidátů je kauce 150 liber, která se při nedosažení alespoň 1,8% platných hlasů zvyšuje na 500 liber. Kauce se vrací při dosažení 5% hlasů.

Zasedání Dolní sněmovny předsedá mluvčí (Speaker), který ale nezasahuje do jednání. Uděluje slovo poslancům, ti mluví z místa, o slovo se hlásí povstáním.

Horní sněmovna (House of Lords) se nevolí ani nerozpouští. Zasedá v ní až 745 peerů, kteří buď místo ve sněmovně zdědili (92), nebo doživotně získali (615), významní soudci (12 - Law Lords), církevní činitelé (26 - arcibiskupové a biskupové anglikánské církve) a několik dalších významných osobností. Od roku 1963 je možné rezignovat na titul lorda a být volen do Dolní sněmovny. Zasedání Horní sněmovny řídí Lord kancléř.

Premiérem se stává vůdce vítězné strany, jmenuje ho král. Premiér je nejdůležitějším členem systému. Určuje složení a velikost kabinetu a pořad jeho zasedání. Nejsilnější nevládní strana vytváří oficiální Opozici.

Orgánem výkonné moci je kabinet. Tvoří ho asi dvaadvacet nejdůležitějších ministrů. Členové kabinetu jsou zároveň členy státní rady, která se jednou týdně setkává s králem. Zasedání jsou tajná a trvají asi tři hodiny.

Formálně musí všechny přijaté zákony ještě podepsat panovník, který jinak vykonává pouze ceremoniální funkce.

12.4 Politický systém Německa

Politický systém Německa je klasickým příkladem parlamentní formy vlády. Ústava (nazývaná také Základní zákon) byla přijata v roce 1949. Od prosince roku 1990 tvoří Spolkovou republiku Německo 15 zemí a hlavní město Berlín.

Německý parlament má dvě komory – Spolkový sněm (Bundestag), obsazovaný ve všeobecných volbách, který má okolo 650 členů, a Spolkovou radu (Bundesrat), kde zasedají nevolení reprezentanti zemských vlád, která má 68 členů.

Volební období Spolkového sněmu je čtyřleté. Volič disponuje dvěma hlasy – jeden odevzdává osobám, druhý politickým stranám. Ze zvolených osob je sestavena polovina sněmu, druhá polovina je obsazena stranami. Mezi tradičně silné strany patří SPD, CDU-CSU, Zelení a FDP.

O složení Spolkové rady rozhodují zemské vlády, Spolková rada zastupuje jejich zájmy.

Prezident je volen Spolkovým shromážděním, což je společné zasedání Spolkového sněmu a stejného počtu zástupců zemských parlamentů. Je volen na pět let a může být zvolen maximálně dvakrát. Prezident navrhuje, jmenuje a odvolává kancléře, ministry a jmenuje soudce.

Vládu tvoří kancléř a ministři. Kancléře volí Spolkový sněm na návrh prezidenta, ke zvolení potřebuje absolutní většinu hlasů. Vládu vytváří kancléř. Nedůvěru kancléři lze vyjádřit pouze tak, že Spolkový sněm zvolí absolutní většinou hlasů nového kancléře.