POLITOLOGIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Eric Voegelin [féglin] (1901 - 1985)
Německý filozof a politolog, kritik gnosticismu. Z díla: Der Autoritäre Staat - Autoritativní stát, Order and History - Řád a dějiny.
12. POLITICKÉ SYSTÉMY SOUČASNOSTI
12.1 Politický systém Francie
Ve Francii je zvykem číslovat politické systémy. Jako první republika se označuje politický systém let 1792-99, druhou republikou je období 1848–52, třetí léta 1870–1940 (v některých publikacích končí toto období až rokem 1945, protože Pétain nezrušil ústavu), čtvrtou roky 1946–58 a zatím poslední pátá začíná rokem 1958.
Vznik páté republiky souvisí s válkou v Alžíru. Generál de Gaulle začal s reformami, směřujícími k vybudování silného prezidentského úřadu. V září 1958 byla v celonárodním referendu schválena nová ústava (pro se vyslovilo téměř 80 % voličů), která vstoupila v platnost 4. října 1958.
Systém páté republiky je založen na důsledném oddělení výkonné a zákonodárné moci. Člen vlády nemůže být zároveň poslancem parlamentu. Prezident republiky je volen nezávisle na parlamentních volbách občany na pět let (maximálně dvakrát) a je hlavním centrem výkonné moci. Vláda je odpovědná parlamentu, prezident není odpovědný nikomu. Prezident předsedá Radě ministrů, je vrchním velitelem armády, předsedou rady obrany státu, vyjednává a podepisuje mezinárodní smlouvy. Jmenuje premiéra a odvolává ho, když premiér podá demisi vlády. Bez demise prezident premiéra odvolat nemůže, další existence vlády potom závisí na parlamentu. Na návrh premiéra prezident jmenuje a odvolává ministry. Prezident má právo rozpustit Národní shromáždění, sám je neodvolatelný.
Činnost kabinetu řídí premiér. Zákony přijímá parlament, který má dvě komory – Národní shromáždění (kolem 577 poslanců, za každý volební obvod jeden), je voleno na pět let a Senát (asi 331 senátorů), volený na devět let, s obměnou 1/3 senátorů každé tři roky. Předseda Národního shromáždění je volen na pět let, předseda Senátu (v případě potřeby plní funkci prezidenta) každé tři roky. Návrhy zákonů podává premiér i poslanci.
Volby do Národního shromáždění probíhají většinovým systémem v jednomandátových okrscích ve dvou kolech. Senát se volí nepřímo prostřednictvím volitelských sborů. Ústavní rada (má za úkol dohlížet na soulad zákonů s ústavou), kabinet a premiér jsou jmenováni.
Kabinet může být odvolán absolutní většinou poslanců. Premiér může předložit Národnímu shromáždění otázku důvěry ve vládní program, v případě nedůvěry podá demisi. Návrh na vyjádření nedůvěry můžou podat také poslanci, musí jich ale být nejméně jedna desetina Národního shromáždění.
Ústavní rada dohlíží na soulad zákonů s ústavou. Tři členové jsou jmenováni prezidentem, tři předsedou Národního shromáždění a tři předsedou Senátu. Jsou jmenováni na devět let, každé tři roky se mění jedna třetina. Doživotními členy Ústavní rady jsou bývalí prezidenti.