POLITOLOGIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
7.4.1 Pragmatická a ideologická strana
Pragmatická strana nevychází důsledně z ideologických principů, soustřeďuje se na aktuální problémy, které chce veřejnost řešit. Předvolební sliby pragmatické strany jsou koncipovány tak, aby získaly co největší počet voličů.
Ideologická strana chápe ideologii a její zásady jako důležitější než vyhrané volby. Voliči jsou pro ni samozřejmě důležití, ovšem její přístup k nim je spíše pasivnější, nehledá je.
7.4.2 Masová a kádrová strana
Masová strana usiluje o co nejvyšší počet svých členů. Snaží se o jejich politickou výchovu a přípravu politických elit, které by byly schopny zastávat funkce v parlamentu a ve vládě.
Kádrová strana chce získat především osobnosti. Ty potom reprezentují stranu a tím přitahují případné voliče.
7.5 Financování politických stran
Prakticky ve všech západoevropských zemích stát finančně přispívá na činnost politické strany (v ČR je suma závislá na získaném počtu hlasů v parlamentních volbách). Politické strany získávají prostředky i formou členských příspěvků, odvodů části platu poslanců a dary. Soukromé financování, zvláště formou darů, s sebou ovšem přináší riziko nelegálního financování.
8. POLITICKÝ PROCES, POLITICKÉ ZÁJMOVÉ A NÁTLAKOVÉ SKUPINY
8.1 Politický proces
Současný stav poznání umožňuje rozčlenit pol. proces na šest fází. První fází je iniciace – zjištění problému a jeho rozpracování. Druhou fázi představuje estimace – strukturování a vymezení konkrétních dílčích cílů. Následuje selekce – oprávněné instituce (státní úředníci, členové parlamentu, prezident) připravují řešení určitého problému. Implementace znamená právní posouzení shody daného řešení se základními normami. Následuje evaluace – zhodnocení praktických dopadů a terminace (zpětná vazba) vedoucí k případným opravám a doplňkům.
8.2 Definice politické zájmové a nátlakové skupiny
Politický proces se odvíjí od vyslovování požadavků různými politickými zájmovými a nátlakovými skupinami. Společným prvkem jim je odmítání převzetí politické odpovědnosti. Na rozdíl od politických stran se nátlakové skupiny nesnaží získat politickou moc, mohou ovšem s politickou stranou spolupracovat.
K politickým zájmovým skupinám patří profesní organizace (právníků, lékařů), odborové svazy.
Za nátlakovou jsou považovány skupiny zaměřené na obhajobu lidských práv, na životní prostředí, proti rasismu atd.
8.3 Rozdělení nátlakových skupin
Příležitostné nátlakové skupiny vznikají se specifickým problémem nebo událostí. Mají velkou, ale jen dočasnou publicitu, malý reálný význam. Jsou snadno manipulovatelné.
Institucionalizované nátlakové skupiny bývají spojeny (především finančně) s vládou. Jejich činnost se obyčejně nedá hodnotit jako nezávislá.