POLITOLOGIE

Ve 20. století stálo proti sobě pojetí demokracie liberální (založené na myšlence trhu a osobní svobody) a marxistické (založené na myšlence socialismu a komunismu).

5.5 Přímá a zastupitelská demokracie

Na základě způsobu vlády lidu se rozlišuje demokracie přímá a zastupitelská.

5.5.1 Přímá demokracie

V přímé demokracii se občané podílejí na rozhodování bezprostředně, bez zastupitelů. Znamená to, že si například v přímých volbách vybírají prezidenta (Francie) nebo premiéra (Izrael), ve většinovém systému můžou odvolat jim nevyhovujícího poslance (Švýcarsko) nebo sami vybírají kandidáta politické strany na určitou funkci (primárky v USA). V poslední době se v některých státech (Švýcarsko) více prosazují některé postupy přímé demokracie - např. referendum a plebiscit.

5.5.1.1 Referendum

Referendum je hlasování, kterým voliči celého státu nebo některé z jeho částí rozhodnou o přijetí či zamítnutí zákona, předpisu, návrhu nebo programu. Ve státech, které referendum připouštějí, bývají podmínky pro jeho provedení zakotveny v ústavě. V některých státech je referendum povinné pro určitou kategorii zákonů, v jiných existuje pouze na lokální úrovni. Významná jsou referenda vypsaná hlavou státu pro schválení důležitých rozhodnutí a referenda vypsaná zákonodárným sborem, který přenesl na lid zodpovědnost ve sporných případech (referendum o vstupu Norska do EU).

Referendum je chápáno jako pojistka proti legislativní zvůli.

5.5.1.2 Plebiscit

Plebiscit je přímé rozhodnutí občanů státu nebo obyvatel určitého území o své další politické budoucnosti (o změně politického systému, o příslušnosti k určitému státu apod.).

5.5.1.3 Iniciativa

Iniciativa znamená právo občanů iniciovat zákony nebo vyhlášení referenda. Občané musí sebrat určený počet podpisů. Na rozdíl od referenda je iniciativa chápána jako pojistka před nedostatkem legislativní vůle.

5.5.1.4 Odvolání

V jednomandátových obvodech většinového volebního systému mohou voliči odvolat svého zástupce. K jeho odvolání je zapotřebí petice.

5.5.2 Zastupitelská (reprezentativní) demokracie

V zastupitelské demokracii se suverenita lidu neuskutečňuje přímo, ale prostřednictvím k tomu vytvořených institucí. Na rozdíl od demokracie přímé je suverenita přenesena na zastupitelský (reprezentativní) orgán.

Sladění zájmu politika a voliče během volebního období je jedním z nedořešených problémů zastupitelské demokracie. Tzv. jednání v zájmu voličů je v praxi obtížně hodnotitelné. Podle některých teoretiků je veřejný zájem absurdita, existují pouze osobní zájmy jednotlivců. Kromě zajištění veřejného pořádku a obrany před napadením existuje minimum témat, která můžeme považovat za veřejný zájem.

Další otázkou je vztah mezi zastupitelem a jeho politickou stranou. Poslanec často hlasuje podle pokynů své politické strany. Pokud by tomu tak nebylo hrozí mu nucený odchod.