POLITOLOGIE

4. FORMY STÁTU

Formy státu lze popisovat různými způsoby.

4.1 Formy státu podle vlády

Vládu jedné osoby označujeme jako monarchii (různé formy monarchie jsou popsány v následující kapitole), principát (vláda prvního mezi sobě rovnými), tyranii (právní cestou získanou vládu) a diktaturu (neprávem získanou vládu).

Vládu dvou osob označujeme termínem diarchie, vládu dvou králů duarchie.

Vláda tří je triumvirát.

Vláda skupiny je aristokracie (vláda nejlepších nebo urozených), meritokracie (vláda elity), oligarchie nebo plutokracie (vláda nejbohatších), sofokracie (vláda moudrých) theokracie (vláda kněží) a vojenská vláda.

Vláda všech je buď demokracie (vláda lidu) nebo ochlokracie (vláda lůzy).

4.2 Formy státu podle výběru vládnoucích osob

Monarchie je dědičná vláda jednoho panovníka. Volenou hlavu státu má republika.

4.3 Formy státu podle státního režimu

Za základní formy státu jsou obvykle považovány různé formy monarchie a republiky.

4.3.1 Monarchie

Monarchie je forma státu, kde jedinec (panovník), např. král, císař, kníže, nejvyšší kněz apod., vládne doživotně vlastním jménem. Moc získává zpravidla dědičně, může se jí dobrovolně zřeknout abdikací a výjimečně může být zvolen.

V absolutní monarchii není panovník omezen žádnou jinou legální autoritou. Je držitelem jednotné a neomezené moci ve státě. Ostatní státní orgány jsou mu podřízené. Podstatu absolutní monarchie zosobnil nejlépe francouzský král Ludvík XIV. svým proslulým výrokem: „Stát jsem já!“. Příkladem může být Vatikán, Saúdská Arábie a některé arabské emiráty, např. Omán nebo Katar.

V konstituční monarchii je moc panovníka omezena ústavou a kontrolována zastupitelským sborem. Panovník má zákonodárnou iniciativu, je jedním z nejvyšších státních orgánů. Chybí mu privilegované postavení, je jedním z občanů. Příkladem konstituční monarchie je Maroko, Jordánsko, Thajsko, v Evropě Monako.

Vyšší vývojovou formou konstituční monarchie je parlamentní monarchie. Panovník je formální hlavou státu, je závislý na parlamentu i vládě. Nemá právo veta ani zákonodárnou iniciativu. Parlamentními monarchiemi je většina evropských monarchií, Velká Británie, Japonsko atd.

V praxi nebývá předěl mezi konstitučními a parlamentními monarchiemi tak zřejmý, proto můžeme často nalézt stejnou zemi zařazenou jednou do první, podruhé do druhé skupiny.

4.3.2 Republika

Republika je forma vlády ve státě, kdy lid nebo jeho část (např. aristokracie) má suverénní moc. Republiky mají zpravidla demokratický charakter. Individuální nebo kolektivní hlava republiky je (na rozdíl od monarchie) volena na určité období, obdobně jako jeho zastupitelský sbor. Podle podílu pravomocí prezidenta a parlamentu se rozlišuje tzv. prezidentská republika, založená na prezidentském systému, parlamentní republika, založená na parlamentním systému, a republika založená na smíšeném poloprezidentském systému.