POLITOLOGIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Prezidentský systém znamená, že prezident nezávisí na parlamentu a není mu odpovědný. Většinou bývá volen v přímých volbách nebo voliteli. Prezident má rozsáhlé pravomoci, může vetovat zákony, rozpustit parlament a vypsat předčasné volby. V některých zemích (USA) plní prezident i funkci předsedy vlády. S největším počtem prezidentských systémů se můžeme setkat v zemích Latinské Ameriky.
V parlamentním systému jsou pravomoci prezidenta, který je obvykle volen parlamentem, omezeny. Výkonná moc je přímo závislá na zákonodárné moci, parlament má vedoucí postavení ve správě státních záležitostí. Parlamentní systém má například Německo, Itálie, Slovensko, Maďarsko.
Poloprezidentský systém je politický systém, který se snaží o optimální propojení funkcí hlavy státu a parlamentu. Prezident má významnou úlohu tam, kde může počítat s vlastní parlamentní většinou a podružnější úlohu, je-li parlamentní většina stranicky odlišná. Často je výrazná úloha prezidenta omezena pouze na nadstranické resorty (obrana, zahraniční politika). Příkladem poloprezidentského systému může být francouzská pátá republika.
4.4 Formy státu podle územního uspořádání
Na základě organizačního uspořádání vztahů mezi centrální vládou a rozsahem regionálních kompetencí můžeme rozlišit unitární stát, konfederaci a federaci.
4.4.1 Unitární stát
Unitární (jednotný) stát je stát s jedinou soustavou nejvyšších státních orgánů, jedním mocenským centrem a s jedinou ústavou. Politický systém je řízen z jednoho vládního centra, jehož zákonodárná, výkonná a soudní moc platí pro území celého státu.
4.4.2 Konfederace
Konfederace se uzavírá mezi organizacemi nebo státy, přičemž každá část konfederace zůstává samostatným subjektem mezinárodního práva. Konfederativní orgány států se zabývají zejména oblastí zahraniční politiky, měnových otázek a obrany. Jejich rozhodnutí musí být schváleno kvalifikovanou většinou smluvních subjektů. Některé konfederace států později vytvořily federaci (USA, Švýcarsko), jiné jsou přechodným jevem, kdy se federace rozpadá na samostatné státy (SNS zemí bývalého SSSR).
4.4.3 Federace
Federace je politická forma státního zřízení, ve které několik států tvoří jeden pevný federální stát se společnou ústavou, státním občanstvím a nejvyššími státními orgány. Členské státy federace nevystupují v mezinárodních vztazích jako samostatné subjekty. Část státních funkcí je vyhrazena společným federálním orgánům (zpravidla obrana, zahraniční styky, měnová politika), ostatní funkce jsou v kompetenci orgánů jednotlivých členských států (především kultura a školství). Federální parlament bývá obvykle dvoukomorový; jedna z komor se skládá ze zástupců jednotlivých členských států.