POLITOLOGIE

V preferenčním systému mají voliči možnost preferovat více stran nebo kandidátů tím, že sestavují pořadí. Kandidát nebo strana s největšími sympatiemi dostane jedničku, další dvojku atd. Pokud žádný z kandidátů neobdržel absolutní většinu hlasů, hlasy nejslabších se rozdělují podle druhých preferencí tak dlouho, dokud některá ze stran nedosáhne nadpoloviční většiny.

Podobný je i systém jediné převoditelné volby, podle kterého se volí v Irsku.

6.3 Imperativní a reprezentativní mandát

Ve volbách získané mandáty jsou chápány buď jako imperativní (vázané), nebo jako reprezentativní (volné). V případě imperativního mandátu mají voliči právo přikazovat poslanci, co má dělat. Případná iniciativa k jeho odvolání vychází od voliče. U reprezentativního mandátu je poslanec chápán jako reprezentant politické strany. Není odvolatelný, voliči mají pouze možnost příště ho nevolit.

7. POLITICKÉ STRANY

7.1 Vývoj politických stran

Politické strany existovaly již ve starém Řecku. Jejich moderní vývoj započal s nástupem kapitalismu. Z původně lokálních výborů významných podobně smýšlejících osobností se rozšířením členské základny staly zárodky budoucích politických stran. V průběhu 19. století byly zaváděny různé vnitrostranické předpisy. S masovou účastí na práci politických stran vzniká i typ politika z povolání, který je placený stranou a disponuje aparátem ke zvládnutí administrativních úkonů, spojených s jeho zaměstnáním.

7.2 Pojetí politických stran

Politické strany byly v průběhu historie různě chápány a vysvětlovány. Jeden z významných teoretiků 19. století Karl Marx chápal politickou stranu jako skupinu, kterou jedna třída bojuje za své zájmy.

Počátkem 20. století převládal názor, že politická strana je svazek lidí se stejnými názory a cíli, kteří usilují o získání politické moci, aby ji použili k realizaci svých záměrů.

V současnosti převažuje názor, podle kterého je politická strana zákonem uznaná organizace, která se snaží kontrolovat vládní politiku tím, že přesvědčuje voliče, aby volili její kandidáty. Jiná definice říká, že pol. strana je dobrovolná, poměrně trvalá, otevřená organizace, jejíž členové mají společné představy a zájmy, usilují o pol. moc, snaží se jí dosáhnout prostřednictvím voleb.

7.3 Funkce politických stran

V současné politologii není prezentován jednotný názor na funkce politických stran. Většina amerických politologů vyzdvihuje funkci volební. Jiní politologové vyzdvihují funkci organizační. Za významnou je považována také funkce integrativní – přibližování různých politických názorů do společné platformy.

7.4 Rozdělení politických stran

Kromě klasického pravolevého rozdělení můžeme strany hodnotit podle převažujících vnitrostranických přístupů.