POLITOLOGIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Francouzský poloprezidentský systém tedy kombinuje dvě základní, vzájemně nezávislá střediska moci. Jsou jimi prezident a oslabený parlament. Parlament schvaluje zákony a kontroluje vládu, prezident řídí práci kabinetu. Ne zcela určená je role premiéra – je jmenován prezidentem, ale závislý na důvěře parlamentu. Na rozdíl od USA není prezident současně předsedou vlády.
12. 2 Politický systém USA
Spojené státy americké zachovaly značnou samostatnost jednotlivých států v oblasti právních norem (především trestní právo), ústavy, výkonné a zákonodárné moci. Jejich systém je příkladem prezidentské demokracie.
Výkonnou moc má v jednotlivých státech guvernér, volený všeobecným hlasováním na čtyři roky (pouze ve třech státech je to na tři roky). V některých státech může být opakovaně volen bez omezení, některých jen dvakrát, jinde dokonce pouze jednou. Dvoukomorové státní parlamenty se volí na čtyři roky (někde pouze na dva). Federální vláda nemá v jednotlivých státech žádné stálé představitele.
Ústava USA pochází ze 17. 9. 1787, je původní, má ale doplňky. Prvních deset doplňků z roku 1791 se týká občanských práv, poslední (26.) z roku 1971 snižuje věk voličů na 18 let. Případné další dodatky musí přijmout 2/3 každé z komor Kongresu a potom 3/4 parlamentu jednotlivých států. (Populární dodatek č.18 z roku 1919 o zákazu výroby, prodeje, dovozu a vývozu alkoholu byl odvolán v roce 1933).
Federální výkonnou moc má prezident, volený Sborem volitelů na čtyři roky. Sbor volitelů je sestavován většinovým systémem (získává tedy všechny hlasy za stát Unie) voliči, kterým se volitelé prezentují jako sympatizanti jednoho z kandidátů na úřad prezidenta. Jména volitelů tedy často ani nejsou na kandidátce uváděna, protože nejsou důležitá, daleko důležitější je jméno kandidáta na úřad prezidenta. Každý stát vysílá do Sboru volitelů tolik osob, kolik má zástupců v Kongresu (Sněmovně a Senátu zároveň). Výjimkou je pouze Washington D.C., který vysílá tři zástupce. Sbor volitelů má tedy 538 členů. Prezidentem se stává ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu 270 volitelů. Volby se konají v prvním úterý po prvním pondělí v listopadu.
Sbor volitelů se sejde v polovině prosince, aby formálně provedl volbu prezidenta.
Prezident musí mít nejméně 35 let, musí se narodit v USA a žít tam nejméně posledních 14 let. Nově zvolený prezident se dva měsíce neujímá úřadu, připravuje se na výkon funkce. Inaugurace se tradičně koná 20. ledna.
Prezident není odpovědný Kongresu a nemůže ho rozpustit, nemůže ani předložit návrh zákona. Od roku 1951 může být prezident zvolen jen dvakrát. Viceprezident je volen zároveň s prezidentem. Prezident je vrchním prezidentem vojsk, právo na vypovězení války má ale Kongres.