POLITOLOGIE

Federací jsou např. USA, Austrálie, Kanada, Venezuela, Brazílie, SRN a Švýcarsko, které ovšem stále ještě používá historický název konfederace.

5. DEMOKRACIE

5.1 Definice demokracie

Demokracie (řecky vláda lidu) je termín, kterým se označuje státní forma založená na účasti lidu (ovládaných) na správě a řízení státu, podřízení se menšiny většině a uznání svobody a rovnosti občanů. Demokracie se tak stává podmínkou k soupeření politických ideologií.

5.2 Antické pojetí demokracie

Termín demokracie poprvé použil ve starém Řecku Hérodotos. Měl hanlivý význam, označoval vládu lůzy. Podobně Aristotelés chápal demokracii jako špatnou formu zřízení, která na rozdíl od políteie upřednostňuje spodinu společnosti, ne všeobecný prospěch. Athénská demokracie se značně odlišovala od naší představy demokracie. Každý občan - muž se účastnil na vládě v pravidelných shromážděních, kde volil několik klíčových státních činitelů. Méně důležité funkce byly obsazovány rotací nebo losováním. Každý tedy byl (alespoň krátký čas) politikem. Demokracie v Athénách byla ovšem omezená – týkala se 20 – 25 % obyvatelstva.

Podobný systém vládnutí se objevil i v Římě. Právo podílet se na vládě, náležející původně pouze patriciům, bylo později rozšířeno i na plebejce. S růstem velikosti Říma však souvisel problém praktické účasti na shromážděních. Zastupitelská demokracie tehdy ještě neexistovala.

5.3 Demokracie ve středověku

Vývoj v severní Itálii 12. století připomínal vývoj Říma v antice. Účasti na vládě městských republik se začaly dožadovat širší vrstvy obyvatelstva a také jí dosáhly. Přibližně ve 14. století se objevily problémy, se kterými se demokratické vlády nedokázaly vypořádat – korupce, pokles produktivity, válečné konflikty atd. Odkryla se tak cesta k získání moci silnými jednotlivci, ať už feudály, schopnými vojevůdci nebo podnikateli.

Shromáždění svobodných občanů se konala i v severní Evropě. Vikingové je označovali jako thingy (anglické thing – věc je odvozeno od germánského výrazu pro věc i shromáždění). Na shromážděních se řešily soudní spory, upravovalo zákonodárství či náboženství.

Na Islandu se Vikingové rozhodli ustanovit jakýsi thing nad thingy – Althing, který se scházel asi od roku 930. Althing po následující tři století rozhodoval o zákonodárství na Islandu, do doby, kdy byl Island podroben Norskem.

5.4 Moderní pojetí demokracie

Nové kladné pojetí termínu demokracie zevšeobecnělo v 19. století, k čemuž přispělo i dílo Alexise de Tocqueville.

Alexis de Tocqueville [tokvil] (1805 - 1859)

Francouzský historik a politik, který se zabýval příčinami revoluce a porevolučními podmínkami ve Francii. V díle Demokracie v Americe popsal americkou demokracii jako nový typ společnosti, zásadně odlišný od demokracie konstitučních monarchií. V nadměrné rovnosti viděl nebezpečí tyranie většiny. Od roku 1839 byl poslancem, v roce 1849 ministrem zahraničí. Pro nesouhlas s politikou Napoleona III. opustil politickou scénu.