Maturitní-otázky-Právo

Soud může místo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty uložit povinnost

• pozměnit věc, aby ji nebylo možné použít ke společensky nebezpečnému účelu

• odstranit určité zařízení

• odstranit její označení nebo provést její změnu

• omezit dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou

Ochranná výchova

Může být uložena pouze mladistvému soudem pro mládež a i v občanskoprávním řízení.

Druhy opatření

• Výchovná opatření (dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, napomenutí a výstrahou)

-ochranná výchova může být uložena též dítěti mladšímu patnácti let

• Ochranná opatření (ochranné léčení, zabezpečovací detence, ochranná výchova, zabrání věci)

- jejich účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost

• Trestní opatření- představují nejpřísnější druh trestněprávních následků provinění jsou jedním z právních prostředků k dosažení účelu zákona

-obecně prospěšné práce, peněžité opatření, propadnutí věci, zákaz činnosti, vyhoštění, domácí vězení, zákaz vstupu, odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu

Soud pro mládež může mladistvému uložit ochrannou výchovu pokud-

• o výchovu mladistvého není náležitě postaráno

• dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána

• prostředí, v němž žije, neposkytuje záruku jeho náležité výchovy

- Ochranná výchova potrvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do dovršení 18 let

- vyžaduje-li to zájem mladistvého, může soud ochr.výchovu prodloužit do 19 roku

Opatření ukládaná dětem mladším 15 let

Soud pro mládež může uložit, na základě výsledků pedagogicko-psychologického vyšetření, opatření-

• dohled probačního úředníka

• zařazení do terapeutického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče

• ochrannou výchovu

- soud uloží toto opatření dítěti, které dovršilo 12 let a je mladší než 15 let

Soubor 4

a) Vznik, změna a druhy zániku pracovního a služebního poměru

Pracovní poměr může, vzniknou jen na základě svobodného projevu vůle zaměstnance a zaměstnavatele. Tato zásada je naprosto bezvýjimečná.

Čl. 9 LZPS hovoří o tom, že nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.

Pracovní smlouva je nejtypičtější právní skutečnost, která vede ke vzniku pracovního poměru. Je to dvoustranný právní úkon spočívající v souhlasném projevu vůle člověka a zaměstnavatele uzavřít pracovní poměr. Čl. 26 LZPS hovoří o tom, že každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.

Způsoby vzniku

• Na základě pracovní smlouvy- viz. Soubor č.1

• Jmenováním- podle zákoníků práce se jmenováním zakládá pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců

• Volbou- zvolení se považuje za předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy