Maturitní-otázky-Právo

Prvotní normativní akty- mohou obsahovat novou právní úpravu. Pravomoc vydávat prvotní akty mají v zásadě pouze orgány veřejné moc volené občany a parlament.

Podstatnou náležitostí normativního akt je jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR. To je jedinou podmínkou jeho platnosti. Základním druhem normativních aktů jsou zákony.

Určité zákony označujeme jako kodexy, tj. zákoníky, řády. Zde jsou obsaženy a systematicky uspořádány normy celého určitého odvětví práva.

Novela- je zákon, jímž se pouze mění jiný zákon.

Nepřímá novela- zde se zákon pouze doplňuje.

Zvláštním druhem zákonů jsou ústavní zákony. Odlišují se od ostatních formou a způsobem přijetí. Ústavní zákon je základním pramenem činnosti státu, upravuje zejména systém a instituty státu a zakotvuje základní práva a povinnosti.

Rozlišujeme:

• Rigidní (tuhé) ústavy- je zde stanovena zvláštní procedura, nestačí prostá většina, ale je zapotřebí kvalifikované většiny = 3/5-> 120 poslanců

• Flexibilní (pružné) ústavy- vydávají-li se ústavní zákony na základě téže zákonodárné procedury jako je tomu u ostatních zákonů. Musí být zajištěna ústavnost v pravém významu, tedy vyšší právní síla ústavních zákonů proti ostatním zákonům, musí se v tomto případě odlišovat alespoň označením- ústavní.

Jiné prameny práva

• Obyčej-zvyk z generace na generaci, když ho stát začne sankcionovat, je považován za zákon.

• Precedent- jako pramen práva je individuální právní akt

• Smlouva- shodný projev vůle dvou nebo několika subjektů je zpravidla právní skutečností a jako taková je zakládá, mění nebo ruší individuální právní vztah

• Mezinárodní smlouva- smlouva, která je schvalovaná a ratifikovaní zákonodárným orgánem státu (parlament), vyhlašuje se ve sbírce mezinárodních smluv

• Rozhodnutí, nález a usnesení Ústavního soudu

• Normativní smlouva-obecně závazné právní normy

Prameny práva České republiky

Prameny práva jsou v ČR zásadně normativní akty, tj. právní předpisy. Přímou závaznost mají též mezinárodní smlouvy. Specifickou funkci mají rozhodnutí Ústavního soudu.

Normativní akty (právní předpisy) lze dělit

• Podle toho, jaký orgán má pravomoc vydávat normativní akty. Určuje se dále působnost při vydávání normativních aktů

• Podle toho, zda jde o prvotní (upravují společenské vztahy, které dosud nebyly upraveny nebo úpravu mění nebo ruší-zákon, ústavní zákony) nebo druhotné akty (pouze provádí podrobnější právní úpravy, je vázán prvotním – vyhlášky, nařízení vlády)

• Podle stupně právní síly

Důležité je odlišovat právní normativní akty, tj. obecně závazné, od právně závazných, interních normativních aktů instrukcí či směrnic, jež nejsou prameny práva.

V ČR mají pravomoc vydávat normativní akty tyto orgány

• Parlament ČR

• Vláda, ministerstva, ústřední správní úřady, ČNB, NKÚ

• Orgány územních samosprávných celků a státní správy (veřejné správy)