Maturitní-otázky-Právo

(5) Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, jestliže odsuzuje pachatele za přípravu k trestnému činu nebo za pokus trestného činu nebo za pomoc k trestnému činu a má vzhledem k povaze a závažnosti přípravy nebo pokusu nebo pomoci za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody tímto zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání. Omezením stanoveným v odstavci 3 přitom není vázán.

Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také tehdy, jestliže pachatel jednal v právním omylu, ale mohl se tohoto omylu vyvarovat (§ 19 odst. 2 ), spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky krajní nouze (§ 28 ) nebo nutné obrany (§ 29 ), anebo překročil meze přípustného rizika (§ 31 ) nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost. Omezením stanoveným v odstavci 3 přitom není vázán.

§ 59

Mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody

(1) Pachateli, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3 ), ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločin potrestán, může soud uložit trest v horní polovině trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákoně, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je vzhledem k takové recidivě a ostatním okolnostem případu vysoká nebo možnost nápravy pachatele je ztížena.

Soubor 28

a) Pojem a druhy pramenů práva obecně, prameny práva ČR

Pro formy objektivního práva se v právní nauce ustálil název Prameny práva. Rozumějí se zpravidla jen prameny práva ve formálním smyslu, tzn. v jeho vnější formě. Pravidla, která nemají ve státě uznanou formu právních pramenů, nejsou právními normami.

V typech právní kultury pocházejících z Evropy lze rozeznávat čtyři hlavní druhy pramenů práva

• Zákony a jiné normativní akty

• Právní obyčeje

• Soudní precedenty

• Normativní smlouvy

Prameny práva se tradičně dělí na psané a nepsané.

1. normativní akty

Právní normativní akty jsou výsledky činnosti orgánů veřejné moci a správy obsahující právní normy. Od normativních právních aktů odlišujeme individuální právní akty, tj. rozhodnutí vztahující se jen na jedinečné případy v právní praxi. Pro normativní akty se v ČR používá nejčastěji termín „právní předpisy“. Můžeme se setkat i s výrazy právní řád, zákony a jiné právní předpisy, obecně závazné právní předpisy.

Normativní akt nižšího stupně právní síly- nesmí odporovat aktu s vyšší právní silou.

Odvozené (sekundární normativní akty) – nesmějí odporovat normativním aktů, od nichž jsou odvozeny, mají nižší právní sílu než ony. Sekundární akty slouží pouze k podrobnější právní úpravě věci