Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Obcanske pravo-pojem, zasady a prameny, prava vecna a zavazkova, pravni pojeti veci, ochrana o

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (61,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

2. Občanské právo: pojem, zásady a prameny, práva věcná a závazková, právní pojetí věci, ochrana osobnosti, věcná práva (vlastnické, dědické, duševní vlastnictví, spoluvlastnictví, držba, věcná břemena, zástavní a zadržovací právo) POJEM Odvětví občanského práva tvoří právní předpisy, které upravují majetkové vztahy fyzických i právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem a vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti. Předpisy občanského práva jsou účinné všeobecně pro všechny osoby a pro všechny jejich majetkové vztahy. Některé majetkové vztahy upravují také jiné než občansko-správní předpisy, např. obchodní zákoník, to jsou předpisy speciální, týkají se jen některých osob (podnikatelů). Občanské právo je nejstarším, tradičně nejvýznamnějším a také nejobsáhlejším odvětvím soukromého práva. Převažují v něm normy dispozitivní, ponechávají účastníkům volnost při úpravě jejich občanskoprávních vztahů. Účastníci mají rovné postavení, i když jde o majetkový vztah mezi státem a fyzickou osobou. ZÁSADY Každý občan je povinen při výkonu svých majetkových práv a povinností dbát, aby nezasahoval do práva oprávněných zájmů jiných osob. Při porušení práva poskytuje ochranu soud, ale předběžně může zastoupit orgán státní správy. Komu bezprostředně hrozí neoprávněný zásah do jeho práva, může své právo ochránit přiměřenou svépomocí. Z dispozitivního charakteru většiny občanskoprávních norem se odvozuje zásada,že je dovoleno vše, co není výslovně zákonem zakázáno.Naopak státním orgánůmje zakázáno všechno, co není zákonem dovoleno.Občanské právo je vybudováno na určitých zásadách, které jsou vodítkem pro jeho tvorbu, aplikaci a výklad: a) zásada rovného postavení b) zásada smluvní volnosti (účastníci právních vztahů si mohou dohodnout vzájemná práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon vysloveně nezakazuje) c) zásada prevence (případné rozpory mezi účastníky právních vztahů by měly být odstraněny přednostně dohodou) d) zásada souladu s dobrými mravy PRAMENY Hlavním pramenem občanského práva je občanský zákoník, dalšími prameny jsouobčanský soudní řád, ústava, Listina základních práv a svobod. PRÁVA VĚCNÁ A ZÁVAZKOVÁ Občanský zákoník je systematicky uspořádán tak, že občanskoprávní vztahy dělí na práva věcná a právo závazkové. PRÁVA VĚCNÁ Zajišťují moc osoby nad věcí bez spojitosti s povinností jiné konkrétní osoby. Cílem právní úpravy je ochrana užívání věcí, které má člověk nebo právnická osoba k dispozici a jimiž uspokojuje své potřeby. Všem ostatním osobám je jen všeobecně uloženo, že nesmějí zasahovat do výkonu cizího věcného práva. Např. vlastnictví. Na vyšším stupni hospodářského rozvoje s rozvinutou dělbou práce osoby nejsou soběstačné. Právní řád proto musí zajišťovat jejich vzájemnou spolupráci tak, aby si každý mohl podle svých potřeb a zájmů obstarávat věci a služby od jiných subjektů. K tomu slouží závazkové právo a závazkové právní vztahy. PRÁVO ZÁVAZKOVÉ Právo závazkové neboli obligační upravuje vztahy, v nichž určitá osoba je oprávněna žádat splnění nějaké povinnosti od jiné osoby, která má tuto povinnost splnit a jíž v případě neplnění hrozí právní následky.Oprávnění se nazývá pohledávka,oprávněná osoba je věřitel,povinnost je dluh (závazek) apovinná osoba je dlužník. Závazkové právo tedy upravuje vztahy mezi věřiteli a dlužníky. Dluhem může být jakákoliv povinnost (vykonat práci, zaplatit peněžitou částku, předat věc). Pohledávky a dluhy vyplývají nejčastěji ze smluv (kupní, nájemní, pojistné). Cílem závazkového práva je většinou zajištění spolupráce, když někdo nemůže své potřeby uspokojit svépomocí. V závazkovém právu se věřitelův nárok z pohledávky vztahuje k určitému předem známému dlužníkovy, který obvykle ručí svým majetkem, pro případ, kdyby svůj závazek nesplnil. Naproti tomu právní nárok z výkonu věcného práva (vlastnictví) nemá přesně určeného známého dlužníka. Nárok tu směřuje proti každému, kdo by oprávněnou osobu v jejím vztahu k věci rušil. V tom je základní rozdíl mezi závazkovým právem a věcnými právy. PRÁVNÍ POJETÍ VĚCI Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Za věc se všeobecně považuje každý předmět lidského chápání. V právním pojetí jsou však věcmi pouze ohraničené samostatné předměty, které mají majetkovou hodnotu (cenu). Základní rozdělení věcí vychází z odlišné podstatyvěcí hmotných a nehmotných.Majetek osoby jsou její věci hmotné, které má ve vlastnictví, a majetková práva k nehmotným věcem např. k vynálezu (duševní vlastnictví). Mezi majetková práva patří i pohledávky. Celková hodnota majetku určité osoby se však snižuje o její dluhy. VĚCI HMOTNÉ Hmotné věci jsou prostorově vymezené a lidskými smysly poznatelné celky zevnějšího světa. Rozlišují se podle různých třídících hledisek: a)věci movité a nemovité: Věci movité jsou věci přemístitelné. Nemovité jsou pozemky, budovy a stavby spojené s pevným základem. O všech nemovitostech v ČR vedou evidenci katastrální úřady. Soubor všech evidovaných údajů se nazývá katastr nemovitostí ČR. Údaje katastru jsou závazné pro právní úkony. Katastr je veřejný. b) věci spotřebitelné a opotřebitelné: Spotřebitelné věci mohou být užity jen jednou, užití jejich účelu totiž vede k spotřebování (zániku), např. paliva, potraviny. Opotřebitelné předměty užitím nezanikají, ale postupně se opotřebovávají. c)věci zastupitelné (hromadné) a nezastupitelné (individuálně určené): Věci hromadné se navzájem zastupují a většinou jsou použitelné jen v určitém množství, samy o sobě jsou bezvýznamné (zrnko mouky, kousek látky). Naproti tomu nezastupitelné věci jsou určeny jednotlivě např. budova, stroj. d) věci dělitelné a nedělitelné: Za dělitelné se považují věci, které lze reálně rozdělit, aniž by tím došlo k jejich znehodnocení, např. pozemky, hromadné věci. Ostatní věci nelze reálně dělit, proto se vytvářejí ideální podíly (vyjádřené zlomkem nebo procentem z ceny). e) věc hlavní a její součásti nebo příslušenství: Součást náleží k věc

Témata, do kterých materiál patří