Obcanske pravo-pojem, zasady a prameny, prava vecna a zavazkova, pravni pojeti veci, ochrana o
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
PRÁVO ZÁVAZKOVÉ
Právo závazkové neboli obligační upravuje vztahy, v nichž určitá osoba je oprávněna žádat splnění nějaké povinnosti od jiné osoby, která má tuto povinnost splnit a jíž v případě neplnění hrozí právní následky. Oprávnění se nazývá pohledávka, oprávněná osoba je věřitel, povinnost je dluh (závazek) a povinná osoba je dlužník. Závazkové právo tedy upravuje vztahy mezi věřiteli a dlužníky. Dluhem může být jakákoliv povinnost (vykonat práci, zaplatit peněžitou částku, předat věc). Pohledávky a dluhy vyplývají nejčastěji ze smluv (kupní, nájemní, pojistné). Cílem závazkového práva je většinou zajištění spolupráce, když někdo nemůže své potřeby uspokojit svépomocí. V závazkovém právu se věřitelův nárok z pohledávky vztahuje k určitému předem známému dlužníkovy, který obvykle ručí svým majetkem, pro případ, kdyby svůj závazek nesplnil. Naproti tomu právní nárok z výkonu věcného práva (vlastnictví) nemá přesně určeného známého dlužníka. Nárok tu směřuje proti každému, kdo by oprávněnou osobu v jejím vztahu k věci rušil. V tom je základní rozdíl mezi závazkovým právem a věcnými právy.
PRÁVNÍ POJETÍ VĚCI
Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Za věc se všeobecně považuje každý předmět lidského chápání. V právním pojetí jsou však věcmi pouze ohraničené samostatné předměty, které mají majetkovou hodnotu (cenu). Základní rozdělení věcí vychází z odlišné podstaty věcí hmotných a nehmotných. Majetek osoby jsou její věci hmotné, které má ve vlastnictví, a majetková práva k nehmotným věcem např. k vynálezu (duševní vlastnictví). Mezi majetková práva patří i pohledávky. Celková hodnota majetku určité osoby se však snižuje o její dluhy.
VĚCI HMOTNÉ
Hmotné věci jsou prostorově vymezené a lidskými smysly poznatelné celky zevnějšího světa. Rozlišují se podle různých třídících hledisek:
a) věci movité a nemovité: Věci movité jsou věci přemístitelné. Nemovité jsou pozemky, budovy a stavby spojené s pevným základem. O všech nemovitostech v ČR vedou evidenci katastrální úřady. Soubor všech evidovaných údajů se nazývá katastr nemovitostí ČR. Údaje katastru jsou závazné pro právní úkony. Katastr je veřejný.
b) věci spotřebitelné a opotřebitelné: Spotřebitelné věci mohou být užity jen jednou, užití jejich účelu totiž vede k spotřebování (zániku), např. paliva, potraviny. Opotřebitelné předměty užitím nezanikají, ale postupně se opotřebovávají.
c) věci zastupitelné (hromadné) a nezastupitelné (individuálně určené): Věci hromadné se navzájem zastupují a většinou jsou použitelné jen v určitém množství, samy o sobě jsou bezvýznamné (zrnko mouky, kousek látky). Naproti tomu nezastupitelné věci jsou určeny jednotlivě např. budova, stroj.