Pracovni pravo-pojem a prameny, pravo na zamestnani, ucastnici pracovnepravnich vztahu, pracov
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Hmotné zabezpečení obdrží uchazeči o zaměstnání, kterým úřad práce nezprostředkoval vhodné zaměstnání do sedmi dnů od přijetí žádosti. Doba vyplácení je časově omezena (max 6 měsíců) a jeho výše se odvozuje od průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního zaměstnání. Osobám se změněnou pracovní schopností se věnuje zvýšená péče.
ÚČASTNÍCI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
Rozlišuje se individuální pracovní právo upravující pracovní vztahy jednotlivých zaměstnanců a kolektivní pracovní právo upravující vztahy mezi zaměstnaneckými odborovými orgány a jednotlivými zaměstnavateli.
Účastníky individuálních pracovněprávních vztahů jsou zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci.
Zaměstnavatelem může být každá osoba, která má právní subjektivitu. Zaměstnance zaměstnávají osoby právnické i fyzické. Fyzická osoba nemusí být podnikatelem (manželé zaměstnávají pomocnici v domácnosti).
Zaměstnancem může být pouze pracovněprávně způsobilá fyzická osoba. Její obojí právní způsobilost: a) způsobilost mít zaměstnanecké povinnosti a práva-pracovněprávní subjektivita
b) způsobilost vlastním jednáním přejímat tyto povinnosti a práva
Obojí právní způsobilost vzniká dosažením věku 15 let. Den nástupu do práce však nesmí předcházet dni ukončení povinné školní docházky. K uzavření pracovní smlouvy s mladistvým je zaměstnanec povinen vyžádat si vyjádření jeho zákonného zástupce. Do zaměstnání mlže být přijat i zaměstnanec zbavený způsobilosti k právním úkonům, pokud dosáhl věkové hranice a dokončil povinnou školní docházku v pomocné škole, zastupuje ho opatrovník. Cizinci mohou v ČR pracovat, pokud mají povolení k pobytu a zaměstnání.
PRACOVNÍ POMĚR
Všechny vztahy, které se řídí normami pracovního práva, se nazývají pracovně právní vztahy. Nejvýznamnější z těchto vztahů je pracovní poměr zakládaný obvykle pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem (má právo dávat příkazy k práci a povinnost platit za práci mzdu) a zaměstnancem (má povinnost osobně konat uloženou práci a právo na mzdu a ochranu zdraví při práci). Druhy pracovních poměrů se rozlišují podle různých hledisek:
1. Podle délky pracovní doby - plná nebo kratší pracovní doba
2. Podle doby ukončení - na dobu neurčitou nebo na dobu určitou
3. Podle vzájemných vztahů dvou nebo více pracovních poměrů jednoho zaměstnance
a) hlavní a vedlejší - hlavní na plnou pracovní dobu a vedlejší na kratší pracovní dobu u jiného zaměstnavatele, nemá povinnost to oznámit zaměstnavateli
b) souběžné - u dvou nebo více zaměstnavatelů pracovní poměry na kratší pracovní dobu
c) vedlejší činnost - vedle svého pracovního poměru vykonává zaměstnanec ještě jinou práci pro téhož zaměstnavatele (účetní po práci v účtárně ještě uklízí)