Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




puvodni-TEORIE STATU A PRAVA

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (130,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

TEORIE STÁTU A PRÁVA 1. PRÁVNÍ VĚDY, TEORIE PRÁVA 1.1 Právní filozofie Teoretický základ právní vědy představuje právní filozofie, nazývaná také obecná teorie práva. Zabývá se analýzou vzniku a vývoje práva, podstatou a strukturou práva, dále rozborem vztahu práva k morálce, politice, náboženství, ekonomice a jiným sociálním jevům. Do oblasti právní vědy náleží i zkoumání obecných právních kategorií a institucí a řešení metodologických otázek. 1.2 Teorie práva Právo je soubor pravidel sloužících k organizaci a řízení společnosti. Stát právem upravuje pouze takové vztahy, u nichž je nutné poskytovat jejich účastníkům právní jistotu a ochranu. Právem neupravené společenské vztahy se posuzují podle morálních norem. Právo je tak minimem morálky (I. Kant). Nedostatek morálky ale nelze nahradit právními normami. Právní normy přijaté v rozporu s obecnou morálkou se prosazují obtížně, prakticky neúspěšně (např. omezení rychlosti motorových vozidel). Z hlediska teorie práva hovoříme o třech základních právních systémech (kulturách) - kontinentálním, angloamerickém a islámském, existují ale i další (např. hinduistický). 1.2.1 Kontinentální systém Je užíván v západní Evropě, Latinské Americe, na Blízkém i Dálném Východu, v bývalých francouzských a belgických koloniích v Africe. Klade důraz na právo psané (lex scripta), obyčejové právo je nanejvýš subsidiárním pramenem. V podstatě vylučuje soudcovskou tvorbu práva (vliv na utváření práva má však prostřednictvím interpretace rozhodnutí vyšších soudů). Nejvýznamnějšími kodifikacemi je francouzský Code Civil (1804), rakouský ABGB (1811) a německý občanský zákoník (1896). 1.2.2 Angloamerický systém Je užíván ve Velké Británii, bývalých anglických koloniích a v USA. Klade důraz na soudcovské právo. Základním pramenem je soudní precedens, tedy jakékoli předchozí rozhodnutí, podle něhož se postupuje při řešení obdobých případů později. Právní akt státního orgánu, zpravidla soudu, výjimečně správního orgánu tak má povahu pramene práva, nabývá obecné závaznosti pro všechny budoucí případy stejného druhu. 1.2.3 Islámský systém Je úzce spjat s náboženstvím, islámské právo chápe Boha jako jediného zákonodárce. Prmenem je boží právo šaría. Mezi zásady náleží taklíd - nemožnost doplnit, měnit nebo rušit islámské právo. 2. POZITIVNÍ PRÁVO, PŘIROZENÉ PRÁVO 2.1 Pozitivní právo Termínem pozitivní právo označujeme platné právo. Je to tedy souhrn právních norem platných v daném časovém období.Pozitivní právo nemůže postihnout všechny situace, které mohou v životě nastat. Z tohoto důvodu se v moderních právních řádech připouští rozhodování státních orgánů aplikujících právo na základě zásady dobrých mravů či poctivého jednání. Směr právního myšlení, který zdůrazňuje význam pozitivního práva, se nazývá juspozitivismus. 2.2 Přirozené právo Protikladem myšlenky pozitivního práva je přirozené právo, pojímané jako dané bohem či podobnými silami či vyplývající z lidské přirozenosti a rozumu. Zastánci myšlenky existence přirozených práv je chápou jako práva náležející příslušníkům lidského rodu bez rozdílu. Myšlenka priority a nadřazenosti přirozených práv nad právem pozitivním (jusnaturismus) se s různou intenzitou promítá do vývoje evropské kultury. 3. PRAMENY PRÁVA 3.1 Výčet pramenů práva Ve vývoji státu a práva se uplatnily a uplatňují tyto prameny: 1) normativní právní akty; 2) soudní nebo právní precedenty; 3) právní obyčeje; 4) normativní smlouvy. V EU přibývají 5) prameny komunitárního práva ES. V kontinentálním evropském typu právní kultury je právo tvořeno zásadně normativními akty. V anglosaském prostředí hrají vedle normativních aktů značnou úlohu precedenty (individuální právní akty, vycházející z konkrétního soudního případu). 3.1.1 Normativní právní akty Jsou převažujícím pramenem práva u nás. Rozlišujeme původní normativní akty (akty zákonodárných orgánů), jako je ústava a ústavní zákony, zákony přijímané parlamentem, zákonná opatření (přijímaná Senátem v době, kdy Sněmovna nevykonává své pravomoci) a obecně závazné vyhlášky obecních a městských zastupitelstev a krajů od odvozených normativních aktů, kterými jsou vládní nařízení, vyhlášky a nařízení obcí a krajů, interní předpisy. Odvozené normativní akty nesmí odporovat ústavě a zákonům, od nichž jsou odvozeny. 3.1.1.1 Normativní právní akty podle právní síly Na špičce stojí ústava a ústavní zákony (ústavní právní normy), následují zákony a zákonná opatření (zákonné právní normy), vládní nařízení, vyhlášky ministerstev, ústředních orgánů státní správy a ČNB, obecně závazné vyhlášky zastupitelstev a nařízení obcí a krajů (podzákonné právní normy), interní předpisy. 3.1.2 Soudní nebo právní precedenty Precedens je předchozí rozhodnutí, podle kterého se postupuje při řešení obdobných případů později. 3.1.3 Právní obyčeje Obyčeje bývají označovány nepřesně jako nepsané právo, i když byly sepisovány už ve středověku. Nejde ale o oficiální texty, pouze o soukromé sepsání obyčejů badatelem. Jsou nejstarším pramenem práva, vznikají na základě tradice. Jde o určitý způsob chování, které se stalo pramenem práva pro jeho dlouhodobé užívání. V ČR obyčej není pramenem práva. 3.1.4 Normativní smlouvy Mají dvojí podobu - vnitrostátní (v ČR jen kolektivní smlouvy mezi zaměstnavateli a odborovými svazy) a mezinárodní (takové jsou hlavním pramenem mezinárodního práva). Aby mezinárodní smlouvy nabyly v ČR i platnosti ve vnitrozemském právu, musí do něj být vneseny normativním právním aktem. 3.1.5 Komunitární právní akty Jako člen EU je ČR vázána komunitárním právem ES. Tvoří ho primární právní akty, tedy smlouvy zakládající ES (s tím, že ESUO v roce 2001 zaniklo), Smlouva o EU, Jednotný evropský akt, Slučovací smlouva a Lisabonská smlouva a sekundární právní akty - nařízení a směrnice Rady EU a Komise EU a rozhodnutí Rady EU, Komise EU, Evropského soudního dvora. Tyto právní akty mají v případě rozporu přednost před národním právem. 4. PRÁVNÍ NORMY Právní normy jsou pravidla lidského chování, v určité době a v rámci určitého st

Témata, do kterých materiál patří