puvodni-TEORIE STATU A PRAVA

6.2.1 Modality subjektivního práva

Subjektivní práva se dělí různým způsobem. Hlavním dělením je dělení na subjektivní práva relativní a absolutní. Relativní subjektivní právo vyplývá z konkrétní pozice (např. věřitel má právo požadovat splacení dluhu), absolutní subjektivní právo se týkají všech (právo na ochranu zdraví).

7. SUBJEKTY A OBJEKTY PRÁVA

Subjekty právních vztahů jsou osoby, které vystupují jako nositelé práv a povinností. Jde o jednotlivce (právní normy je označují jako fyzické osoby), společnosti, organizace, spolky, sdružení (právnické osoby) a stát.

Subjektům právních vztahů se přiznává dvojí způsobilost - způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům. Způsobilost mít práva a povinnosti vzniká narozením, způsobilost k právním úkonům v různém věku podle konkrétní úpravy jednotlivých států. Způsobilosti k právním úkonům může být osoba na základě rozsudku o zbavení či omezení způsobilosti zbavena úplně, či omezena v určitém rozsahu.

Objekty právních vztahů mohou být věci (movité, nemovité), práva nebo majetkové hodnoty.

8. APLIKACE PRÁVA STÁTNÍMI ORGÁNY VEŘEJNÉ MOCI

Úkolem aplikace práva je regulace společenských vztahů. Aplikace práva při výkonu veřejné moci se nazývá správní akt. Jde o jednostranný úkon, který probíhá konkrétně ve vztahu k subjektu právních vztahů. Řeší jednotlivé věci jmenovitě určených osob a je bezprostředně zaměřen na vyvolání právních účinků.

Výsledkem správního aktu může být vznik, zánik, změna nebo autoritativní potvrzení vztahů správního práva.

Rozhodnutí o vznesení žaloby podle českého právního řádu nenáleží Policii ČR.

9. INTERPRETACE PRÁVNÍ NORMY

Interpretací právní normy se rozumí výklad právní normy, kterým se určuje přesný smysl právního textu. Rozlišujeme interpretaci podle toho, kdo ji podává, podle zvolené metody (gramatický, logický, systematický, historický, sociologický), podle rozsahu (doslovný, rozšiřující, zužující).

9.1 Rozlišení podle interpretujícího

Legální výklad je obecně právně závazný. Podává jej orgán výslovně zmocněný k tomuto výkladu. V našem právním řádu není takové zmocnění obsaženo.

Oficiální výklad podává státní orgán pro podřízené orgány a pracovníky, proto je také nazýván služebně závazným. Nezavazuje ostatní služebně nepodřízené státní orgány, samozřejmě ani soud.

Výklad Nejvyšším soudem není také obecně právně závazný, ale významně ovlivňuje soudní praxi.

Výklad orgánem aplikujícím právo se významně dotýká každodenního života občanů. Může jít o výklad soudu, ale také správních orgánů (stavební úřad, vodohospodáři apod.).

Doktrinální (vědecký) výklad podávají zpravidla právní teoretikové

10. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST