puvodni-TEORIE STATU A PRAVA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
12.2 Státoprávní záruky
12.2.1 Listina základních práv a svobod
Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku ČR, pramenem ústavního práva a závaznou normou. Na základě jejího obsahu rozhoduje Ústavní soud při vyřizování ústavních stížností fyzických i právnických osob.
Listina má šest hlav a 44 článků. Vymezuje práva člověka a občana, tj. lidská práva a základy svobody, práva národnostních a etnických menšin, hospodářská, sociální a kulturní práva, právo na soudní a jinou právní ochranu. Hovoří o způsobilosti k právům, právu na život, osobní svobodu, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, zákazu nucených prací nebo služeb, právu na zachování lidské důstojnosti člověka, právu vlastnictví, nedotknutelnosti obydlí, svobodě pohybu a pobytu, o svobodném projevu náboženství nebo víry, svobodě projevu a právu na informace, právu shromažďovacím, sdružovacím a petičním, právu na odpor, právu podílet se na správě věcí veřejných, právo na příznivé životní prostředí a ochranu zdraví, právu na vzdělání atd.
12.2.2 Ústava ČR
Ústava byla schválená 16. 12. 1992 jako ústavní zákon České národní rady s účinností od 1. 1. 1993, je součástí ústavního pořádku ČR.
Ústava má osm hlav a 113 článků. V úvodu ustanovuje základní principy ústavního systému republiky - demokratický základ státu, pluralitu politického systému, soudní ochranu základních práv a svobod, státní území, symboly atd.
Ústava ČR může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony, ústava ale nepřipouští změnu podstatných principů demokratického právního státu.
K hlasování o Ústavě ČR se požaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.
12.3 Struktura právního státu
Již v Ústavě ČR se hovoří o úpravě struktury státu systémem dělby moci, tvořeném orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní.
Moc zákonodárná je tvořena dvoukomorovým Parlamentem, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu.
Moc výkonná je tvořena prezidentem ČR a vládou ČR.
Soustavu soudů tvoří podle ústavy Nejvyšší soud ČR v Brně, Nejvyšší správní soud, také v Brně, vrchní soudy - v Praze a Olomouci, krajské a okresní soudy. Ústavní soud stojí mimo tuto soustavu.
Ústavní soud má 15 členů, kteří jsou jmenováni prezidentem se souhlasem Senátu na deset let. Má předsedu a dva místopředsedy, všechny vybírá prezident. Jeho úkolem je přezkoumávat soulad běžných zákonů s ústavou. Dále rozhoduje o ústavních stížnostech proti rozhodnutím orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod, o stížnostech orgánů územní samosprávy proti nezákonným zásahům státu, o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Na soud se může obrátit prezident, vláda, min. 41 poslanců nebo 17 senátorů i občan, ten ovšem jen tehdy, jestliže předtím vyčerpal všechny další možnosti u soudů.