puvodni-TEORIE STATU A PRAVA

Ústavní soud působí také jako soud volební, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutí ve věci volby poslance nebo senátora, v případě pochybnosti o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkce poslance či senátora s jinými funkcemi. Ústavní soud je dále jedinou a konečnou soudní instancí, která je oprávněna soudit prezidenta republiky v případě, že se dopustil velezrady. Žalobu může podat pouze Senát. Souhlasu Ústavního soudu je zapotřebí k podpisu mezinárodní smlouvy.

Nejvyšší soud rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích (dovolání a návrhu na obnovu řízení) proti rozhodnutí odvolacích soudů, o stížnostech pro porušení zákona, zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů, rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, o rozpuštění nebo pozastavení činnosti politických stran, o odmítnutí kandidátní listiny ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo o odmítnutí přihlášky k registraci při volbách do Senátu a o stížnostech proti osvědčení o zvolení poslancem či senátorem. Je nejvyšším článkem soudní moci.

Vrchní soudy v Praze a v Olomouci plní úlohu odvolacích soudů pro rozhodnutí krajských soudů.

Krajské soudy působí jako odvolací pro okresní a pražské obvodní, v závažných případech přímo jako prvoinstanční soudy.

Okresní a obvodní soudy jsou první instancí.

Nejvyšší správní soud se věnuje správnímu soudnictví. Vykonává nezávislou kontrolu veřejné správy, dává fyzickým a právnickým osobám možnost bránit se proti rozhodnutím úřadů.

Soudci jsou při rozhodování vázáni zákony a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu.

Ombudsman, vládní úředník volený Sněmovnou na 6 let, má za úkol vyšetřovat stížnosti obyvatelstva proti vládě, úřadům a jejich jednotlivým představitelům. Ombudsman na popud údajně ukřivděného, nebo i na popud vlastní, vyšetřuje zneužití moci, nedbalost, diskriminaci apod. státních, administrativních i vojenských orgánů a sám o nich rozhoduje. Jen ve výjimečných případech postoupí záležitost soudu.

13. PRÁVNÍ NORMOTVORNÁ POLITIKA

Tvorba právních norem bývá vyvolána podněty z nejrůznějších sfér společnosti (individuálními, skupinovými, stranickými zájmy). Právní normu může vydat jen příslušný státní orgán.

13.1 Průběh tvorby legislativy v ČR

První fází je příprava legislativního záměru. Připomínkové řízení (provádějí zpravidla ministerstva) má za úkol odstranit nedostatky a rozpory. K návrhu se vyjádří legislativní rada vlády a zaujme k němu stanovisko. Vláda o návrhu hlasuje.

V případě přijetí návrh zákona obdrží předseda Sněmovny. Ten ho zašle všem poslancům k projednání v poslaneckých výborech. Ve výborech je návrh zdůvodněn předkladatelem (zpravidla ministrem nebo jeho náměstkem). Po projednání ve výborech zpracují výbory své zprávy. Návrh poté prochází trojím čtením, kdy se odstraňují další nedostatky.