puvodni-TEORIE STATU A PRAVA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
V občanskoprávních vztazích platí zásada, podle níž je dovoleno vše, co není výslovně zákonem zakázáno. Občanskoprávní vztahy dělíme na vztahy k věcem (věcná práva) a vztahy k osobám (závazková, obligační práva).
Hlavním pramenem občanského práva je Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. Z nich vychází občanský zákoník. Ten upravuje zejména věcná práva, dědická práva a závazková práva.
16.2 Věcná práva, zejména vlastnické právo a práva k věcem cizím
Vlastnické právo zaručuje oprávnění držet, užívat a nakládat (prodat, darovat, zničit) s předmětem vlastnictví. Vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu, na základě zákona, s poskytnutím náhrady. Věcnými právy k věcem cizím se myslí např. právo zástavní a věcná břemena.
16.3 Dědické právo
Řeší přechod majetku zemřelé osoby na pozůstalé. Zákon rozeznává dva způsoby dědění: ze zákona a ze závěti. Pokud zůstavitel (tedy ten, kdo zemřel), nezanechal závěť, bude dědictví rozděleno tak, jak stanoví zákon.
16.3.1 Dědění ze závěti
Pokud zůstavitel sepsal závěť, může dědictví rozdělit jinak, než stanovuje zákon. I v takovém případě však dospělý potomek musí dostat nejméně polovinu toho, co by dostal, kdyby závěť sepsána nebyla. Kdyby se jednalo o nezletilého potomka, musel by i v případě zanechané závěti dostat nejméně tolik, kolik stanovuje zákon.
16.3.1.1 Závěť
Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Společná závěť více zůstavitelů je neplatná.
Vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná.
Závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.
Zůstavitel, který nemůže číst nebo psát, projeví svoji poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena a přítomnými svědky podepsána. Přitom musí před nimi potvrdit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Pisatelem a předčitatelem může být i svědek; pisatel však nesmí být zároveň předčitatelem. V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Listinu musí svědci podepsat.
Zůstavitel může projevit svoji poslední vůli formou notářského zápisu; zvláštní zákon stanoví, kdy úkon musí být učiněn před svědky a kdy musí mít formu notářského zápisu. Nezletilí, kteří dovršili 15. rok mohou projevit poslední vůli pouze formou notářského zápisu. Osoby nevidomé mohou projevit poslední vůli též před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena. Osoby neslyšící, které nemohou číst nebo psát, mohou projevit poslední vůli formou notářského zápisu, nebo před třemi současně přítomnými svědky, ovládajícími znakovou řeč, a to v listině, která musí být tlumočena do znakové řeči. V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Obsah listiny musí být po jejím sepsání přetlumočen do znakové řeči; i toto musí být v listině uvedeno. Listinu musí svědci podepsat.