Úvod do obchodního práva

Dualistický systém

valná hromada – vrcholný orgán, i nejvyšší orgán akciové společnosti (jde o shromáždění všech akcionářů)

• ustanovující valná hromada rozhodne o založení společnosti

• valná hromada dále volí orgány společnosti, schvaluje účetní závěrku, a pokud je společnost v zisku, tak schvaluje i rozdělení zisku

• každý akcionář má počet hlasů podle počtu vlastněných akcií

představenstvo - statutární a výkonný orgán a má za úkol řídit společnost, operativně rozhodovat a vést účetnictví společnosti - obvykle má 3 členy

dozorčí rada – kontrolní orgán – dozoruje práci představenstva (kontroluje účetnictví i veškeré další doklady společnosti) a předkládá svou kontrolní činnost na valné hromadě, obvykle tříčlenná

Monistický systém

• nejvyšší orgán je valná hromada

• dále správní rada (kontrolní, řídící orgán, spíše kontrolní), měla by být tříčlenná, pokud není ve stanovách jinak

• statutárním orgánem je tzv. statutární ředitel, který je jmenován správní radou a přísluší mu obchodní vedení společnosti

Akcie je cenný papír, který vydává akciová spolecnost

• je to zaknihovaný cenný papír

• jsou s ní spojená práva akcionáře (s tím, kdo si akcií koupí), tak jako společníka, který se podílí prací a podílem na dané akciové společnosti

Zaměstnanecké akcie

• výhoda pro zaměstnance

• akcie, které nemají nominální hodnotu

• představují stejně podíly na ZK dané a.s.

Akcie musí obsahovat:

• označení, že jde o akcii

• jednoznačnou identifikaci společnosti

• jmenovitou hodnotu akcie

• označeni formy akcie

• u akcie na jméno musí být přesná identifikace akcionáře

• údaje o druhu akcie (ale kmenové (základní) akcie je obsahovat nemusí)

8.

ZÁVAZKOVÉ PRÁVO

NOZ se snaží o jasné rozlišení, kdy rozlišuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jejíž obsahem jsou práva a povinnosti těchto stran (možná otázka,co je to závazek)

Věřitel je ten, kdo má právo od dlužníka něco požadovat (tj. pohledávku). Dlužník je naopak ten, kdo má povinnost vůči věřiteli, k němuž má dluh, něco splnit.

Důvodem nějakého závazku bývá smluvní vztah. Smluvní právo je založeno na svobodné vůli, svoboda rozhodnuti - jestli smlouvu uzavřu nebo ne.

NOZ výslovně definuje povinnosti, které strany při jednání, předtím než smlouvu uzavřou, musí dodržet. Pokud tyto povinnosti jedna ze stran nedodrží - jedna se o nepoctivý záměr/zájem/ a vznikne-li v důsledku toho škoda (resp. nějaká újma-když jedna protiprávně), pak má druhá strana právo na její úhradu (resp. náhradu). Musí tady vždy být příčinná souvislost.

1. Jedna strana jedná tzv. „na oko“, tzn., uzavírá smlouvu, ale nakonec k uzavření smlouvy nedošlo, druhé straně vznikne újma a má právo na náhradu škody.