11. Stavy vědomí - změněné stavy vědomí

- mozek neví, co je po smrti, proto se po pádu v výšky probudíme

- děsivé sny noční můra = děsivý REM sen, když jsme emočně deprimování (často po děsivé události)

noční děs = NREM sen, ve stádiu 3 a 4, osoba si sedá, křičí, rychle dýchá, puls zvýšen, mluví nesouvisle, vzápětí opět usíná, ráno nevybavuje, běžné u dětí

- proč sníme – REM spánek důležitý, při deprivaci se jeho objem zvětší, zdá se, že snění slouží nějaké funkci

- v historii – sny poselstvím bohů, Aristoteles = je to jen náhoda, když se prorocké sny splní

Hypotézy důvodů snění

• Sigmund Freud – sen je splněným přáním

- sen má obsah zjevný (manifestní) a skrytý (latentní) – jinak by nás pobuřující obsah snu mohl budit

- manifestní obsah užívá symbolů a snové práce k zakrytí zašifrování latentního obsahu, který je často agresivní nebo sexuální

- ne vždy, Freud: „Doutník je někdy jen doutník.“

• sen je řešením problému

- jak praktických tak citových, umožňuje tvořivější řešení, méně omezované logickým myšlením

- lidé v rozvodovém řízení – pokud snili o rozvodu, byli později méně deprimováni a lépe přizpůsobeni životu po rozvodu

• snění na podporu zapamatování

- REM spánek obzvláště napomáhá zapamatování (výzkum), čím více REM spánku, tím lepší zapamatování

- více si pamatujeme látku naučenou před spaním

• snění jako vedlejší produkt náhodné aktivity mozku

- teorie aktivace a syntézy

- mozkový kmen produkuje impulzy během REM spánku, čelní lalok se pokouší tyto impulzy syntetizovat do snu tak, že dodá logické souvislosti

- např. sen, že utíkáme a nemůžeme z místa = pokus čelního laloku vysvětlit, proč signály z motorických oblastí mozku nevyvolávají odpovídající pohyby během REM spánku

Změněné stavy vědomí

HYPNÓZA

- navozený stav změněného vědomí, v němž jedna osoba odpovídá na sugesce jiné osoby ke změně vnímání, myšlení a chování

- Anton Mesmer = vídeňský lékař, 18. - 19. století, tvrdil, že může léčit nemoci pomocí tzv. živočišného magnetismu, ten ale neexistuje, účinky mesmerismu jsou dány silou sugesce a aktivní představivostí

- 1842 – anglický lékař použil jako anestetikum, přejmenoval mesmerismus na hypnotismus (řecký bůh spánku Hypnos)

- úspěch hypnózy závisí na hypnabilitě na straně subjektu (vlastnosti osobnosti)

- účinky hypnózy: vjemové (úleva od bolesti) X kognitivní (vybavení čísla auta v případě únosu, tvoření pseudovzpomínek na přání hypnotizéra) X behaviorální (posthypnotická sugesce = příkaz udělat něco při setkání s určitým podmětem po skončení hypnózy)

MEDITACE

- postup navozující klidný, vysoce soustředěný stav vědomí pomocí duševních cviků

- používaná všemi hlavními náboženstvími

- též používána moderní společností ke zmírnění stresu a navození uvolnění a zvyšování pocitu pohody