5. Vývoj člověka

– psychický vývoj – rozvoj nervové soustavy, základních vrozených

dispozic (= „klíčový věk“)

– emocionální a sociální vývoj – kladné a záporné emoce

– Jean Piaget – švýcarský psycholog

– rozdělení fází senzomotorické inteligence:

1. fáze primární kruhové reakce

–> dítě se koncentruje na vlastní tělo

2. fáze sekundární kruhové reakce

–> dítě si všímá okolí, vytváří záměrné jednání

3. fáze kombinované sekundární kruhové reakce

–> dítě začíná pomalu chápat vztah mezi příčinnou a

následkem

–> dokáže vyvinout úsilí na zaměřený cíl

– vývoj poznávacích procesů: 1. zrak

–> od 4. měsíce barevné, od 9. měsíce

trojrozměrné vnímání

2. sluch

3. řeč

–> stádium předřečových hlasových

projevů

–> stádium porozumění slov

–> stádium tvoření slov (nejdříve brouká,

žvatlá, vysloví první slovo, rozumí

slovům „ne“, „nesmíš“, „dej“ či

vlastnímu jménu)

Batolecí období – od 1 do 3 let

– dítě se stává samostatnější (ambivalence k matce), dochází k procesu

automatizace

– schopnost ovládat vyměšování, své tělo

– 2 druhy pohybu: 1. retence

–> udržení něčeho

2. eliminace

–> pustit, zahodit něco

– potřeba stálé aktivity, snaha sebeprosazení

– rozvoj tvořivosti a experimentování, hrubá motorika

– dokáže si představit věc, aniž by ji viděl

– pojmenovávání trvalých objektů, otázky „proč“ a „jak“

– lepší orientace v čase, prostoru a množství – dokáže rozlišit jednotlivé

časové úseky během dne

– potřeba zkoumat svět, poznávat pravidla fungování světa

– emoce: 1. afekty hněvu a vzteku

2. strach a nejistota

3. stud

4. hrdost

5. žárlivost

– zrak – orientace na barvy

– hra – konstruktivní hra na role

– kresba (čárání –> pohyb z lokte –> čmáranice + tužka v konečcích

prstů –> kresba hlavonožců –> náznak nohou –> odlišení typických

znaků)

– rozvoj myšlení: 1. počátky symbolické hry

2. začíná používat vnitřní řeč

3. symbolické a předpojmové myšlení

– vývoj paměti: 1. pracovní paměť

–> informace o aktuální situaci

2. implicitní paměť

–> uchovávají se dovednosti

3. explicitní paměť

–> uchovávání poznatků, které lze slovně popsat – tříleté

dítě dokáže odvyprávět jednoduchý příběh

– jazykové schopnosti se rozvíjí pomocí mechanismů:

1. nápodoba

–> dítě napodobuje řeč dospělých

–> mění svá sdělení a přizpůsobuje svým aktuálním možnostem

2. zpětná vazba

–> dospělí opakují sdělení dítěte, ale korigují v něm chyby nebo

použijí jiný způsob vyjádření

3. modelování

–> rodiče přizpůsobují svůj projev možnostem dítěte

4. specifická zaměřenost

–> dítě se zaměřuje na složky projevu, které mají pro jeho