Atribuce

- Vysoká jedinečnost (jen vůči Martinovi) + nízká konzistence (jen jednou) + nízký konsentualita (ostatní se tak vůči Martinovi nechovájí) = Příčina Petrova chování je SITUACE

TEORIE A PRAXE

• Lidé nemají tendenci o proč přemýšlet, jejich jednání nebývá promyšlené, ale spíše bezmyšlenkovité

• Očekávané situace a děje si většinou nevysvětlujeme, u neočekávaných dějů máme tendenci pátrat po příčinách, komunikovat o nich (viz sportovní noviny, Veverky)

= v komunikaci se vyhýbáme nadbytečnosti a s lidmi mluvíme často jen o tom, co si myslíme, že nevědí

-v neurčitých situacích, kdy neexistuje jasná a jediná volba a musíme se rozhodnout – uplatňujeme kongnitivní zkratky neboli Hueristiky

-Každý jedinec jedinečný, každá situace je jedinečná, přesto reflektujeme podobnosti. Svět kolem kategorizujeme a organizujeme, zjednodušujeme pomocí schémat, scénářů, prototypů (typických případů).

• Schéma: soc. role (knihovnice, podnikatel, , soc. skupiny, genderu)

• Scénář : návštěvy restaurace, cesty do práce, večírku, zkoušky

Kognitivní zkratky (heuristiky) – Kahneman a Tversky, 1974)

= předpoklady a pravidla, kt. zjednodušují soc. interakce, jejich využití je často efektivní, ale někdy vedou k nepřesným úsudkům

• Heuristika reprezentativnosti – tendence zařazovat lidi dle toho, jak jsou reprezentativní k prototypické osobnosti v dané kategorii. Př. kliničtí psychologové mají tendence formovat diagnozy na základě přiřazení pacienta k nějakému prototypu pacienta s určitými těžkostmi (např. pacient -po rozvodu, než na základě určených diagnostických katergorií

• H. dostupnosti – přijde-li něco lehce na mysl, máme tendenci považovat ji za pravděpodobnější – smrt v letedle vs. v autě

• H. zdánlivé korelace – objeví-li se dvě události společně, máme tendenci je považovat za spolu související- násilné činy se vyskytují zřídka, když je pachatel příslušník menšiny, máme tendenci spojovat násilí s touto skupinou, kterou pak jako celkek chápeme zá násilnou

• Efekt falešného konsensu – moje chování je typické a podle sebe soudím ostatní

• Priming = expozice vůči nějakému podmětu ovlivňuje interpretaci nových informací /omezeno časově, krátkodobá/, a to i když o tom nevíme