Atribuce

Charakteristika A:

inteligentní, pilný, impulzivní, kritický, svéhlavý, závistivý

Charakteristika B:

závistivý, svéhlavý, kritický, impulzivní, pilný, inteligentní

• Skupina, která dostala charakteristiku A hodnotila osobu jako spíše pozitivní, zdůraznila zejména její první dvě kladné vlastnosti.

• Skupina,která dostala charakteristiku B hodnotila osobu jako problematickou a zdůrazněny byly zvláště první dva rysy.

• PŘ. 30 úloh, lepší hodnocení, pokud vypočítá převážně prvních 15, než druhých.

• Jim – veškeré informace, které nadále dostaneme, zařazujeme do schématu, které jsme si o Jimovi udělali. Svoje schémata spíše potvrzujeme, než měníme – pamatujeme si relevantní informace k schématu, ostatní zapomeneme.

• Pravděpodobnost, že např. politická rozprava dvou oponentů v TV přinese obohacení o nový názor je mylná – vyzobáme si to, co potřebujeme a co potvrzuje naše schéma – názor pravděpodobně nezměníme

  • Efekt přetrvávání – jsme-li hodnoceni negativně, máme dojem, že jsme podali špatný výkon, i když hodnocení bylo zcela náhodné a naopak. Hledáme informace v paměti, které náš sebepostoj potvrzují.

  • Haló efekt – některé vlastnosti (rysy) jsou pro posuzovatele důležitější než jiné bez ohledu na pořadí jejich prezentace. Haló efekt je vnímanou dominancí nějaké vlastnosti při vytváření dojmu o jiné osobě.

• Např. Asch zjistil, že „srdečný“ a „chladný“ jsou centrální rysy – ovlivňovaly dojmy, které si probandi vytvářeli o hypotetické osobě více, než kterékoliv jiné. Centrální rysy = figura, periferní rysy = pozadí

• Efekt rozptýlení – efekt formování dojmu je slabší, pokud je informace o osobě podávána v kontextu s ní nesouvisejících informací, než když je podávána samostatně.

• Efekt novosti – informaci, kterou dostaneme jako poslední hodnotíme významněji než jiné informace

• Nápadnost v chování, fyzická nápadnost – extrémní chování nebo vzezření vytváří silnější (extrémnější) dojmy o nositeli. Máme tendenci přisuzovat nápadnější chování nápadnějším lidem, hezčí vlastnosti hezčím lidem…Jedná se o efekt zdánlivé korelace.

• OBECNĚ: používáme mentální zkratky, kognitivní heuristiky – pomůcky, jejichž prostřednictvím zjednodušujeme složité problémy

• Peak and End rule (Fredericksonová a Kahneman)

• (When More Pain Is Preferred to Less: Adding a Better End)

• Asocianistický přístup (tzv. měkký přístup) - teorie vnímání zdola nahoru (data driven) – zaměření se na charakteristiky poznávaného – to, co nám ukazuje, nabízí, kvality pozorovaného jako jsou fyzické znaky, způsob chování – Teorie intergrace informací H.Anderson

• Konstruktivistický přístup (tzv. tvrdý přístup) – teorie vnímání shora dolů (theory driven) – vliv na posuzování osoby mají kognitivní, afektivní a motivační charakteristiky percipienta – jedná se o aktivní konstrukci poznávajícím.