Jazyk-a-řeč

Sémantická (významová rovina)

• Porozumění slovům v různých kontextech

• Význam slov má 2 úrovně- denotativní (základní význam) a konotativní (další významy související s kontextem, např. s neverbální komunikací- mrknutí okem změním význam, tónem vyjádřím humor, nadsázku)

• Mezi 1. a 2. rokem dítě často hypergeneralizuje (slova zobecňuje- táta je každý muž, haf každé zvíře) a Hyperdiferencuje (toto není židle, protože jeho židle doma vypadá jinak, Aniččin táta není táta, protože ten jeho vypadá jinak)

• V 6 letech již chápou nadsázku, sarkasmus nebo bílou lež

• V 8 až 10 letech užívají a chápou ironii

Pragmatická rovina (rovina sociální komunikace)

• Pragmatika je schopnost užívat a rozumět řeči v sociálních situacích, tedy při konverzaci

• Všechny strany konverzace musí být schopny odhadovat záměry osob se kterými rozhovor vedou pragmatické funkce plní také neverbální komunikace (postura těla, oční kontakt)

• Pragmatika se rozvíjí v již předřečovém období formou očního kontaktu, rozvoj pokračuje přes sdílenou pozornost přes dovednost střídání při konverzaci až po schopnost vžít se do myšlení komunikačního partnera a přizpůsobit mu svůj styl konverzace

Vývoj gestiky

• Gestika se zpočátku rozvíjí rychleji než verbální řeč

• mezi 8 a 9 měsícem se objevují 1 gesta

• okolo 9 až 10 měsíce dítě přináší na ukázku věci a zvedá ji ke komunikačnímu partnerovi

• okolo 12 až 13 měsíců již natahuje ruku s odděleným a nataženým ukazovákem, ukazováním vyjadřuje žádost „dej mi to“, otázku „co to je“, popisuje a odkazuje „podívej“

• Mezi 13 až 15 měsíci vyjadřuje nesouhlas zavrtěním hlavou „ne“

• Mezi 16 až 18 měsíci vyjadřuje souhlas k přikývnutím „ano“

• Tappoletův efekt- dítě nechápe přesný význam slyšeného slova, ale zareaguje správně, protože melodie, mimika, a gestikulace dospělého mu umožní porozumět požadavku

Teorie vývoje řeči

• Jazyk je vysoce rozvinutou kognitivní schopností člověka, zprostředkovává komunikaci mezi jedinci a umožňuje pracovat s informacemi

• Jean Piaget (vrozený mechanismus)

-řeč je projev kognitivní nezralosti bez sociální funkce, až decentrace a odeznění egocentrismu umožňuje dětem vnímat druhé a dítě se stává sociálním tvorem

• Lev Semjonovič Vygotskij (sociální mechanismus)

-řeč jako důsledek sociálních a kulturních vlivů

-řeč jako nástroj k sociálnímu kontaktu

-děti více myslí v obrazech, teprve později se učí verbalizovat své myšlenky a rozvíjí se u nich vnitřní řeč, egocentrická řeč ale nemizí a nadále podporuje myšlení a sebeřízení

-jazyk vzniká na základě vztahů s lidmi každá funkce se objeví v kulturním vývoji dítěte dvakrát- poprvé v sociálních vztazích, později na individuální úrovni (např. ukazování je pouhé natahování ruky po předmětu, kontaktem s člověkem se z něj stane gesto, dítě začne očekávat reakci od člověka, nikoliv od objektu)