metody-osobnostni-psychologie

Vnitřni (interni) validita popisuje schopnost experimentu skutečně posuzovat

předpokladane kauzalni vztahy (vice viz kapitola 9.3). Vnějši (externi) validita se dotyka

miry, nakolik lze zavěry daneho experimentu zobecňovat na jine skupiny, kontexty či pro

Testy Inteligence:

Výsledky se většinou udávají v IQ = MV/CHVx100 (IQ= mentální věk děleno chronologický věk krát sto)

Toto udává pouze obecnou rozumovou úroveň, nic nevypovídá o struktuře inteligence. Nutno poznamenat, že IQ není totéž co inteligence, testy inteligence mají relativně imezenou výseč lidských poznávacích schopností

JEDNODIMENZIONÁLNÍ – postihují jedinou schopnost, nebo jedinou složku inteligence, vycházejí z teorie g faktoru (obecná mozková energie) – např. Kohsovy kostky, Raven

• KOMPLEXNÍ – př. Wechsler – u inteligence záleží na konfiguraci jednotlivých intelektových schopností, je to více než suma částí; uplatňují se zde i jiné faktory (motivace), IST

Testy speciálních schopností

• Testy paměti – Wechslerova škála paměti – MQ

• Zkoušky kreativity

• Zkoušky dílčích schopností – pozornost

• Zkoušky laterality

• Testy technických schopností

• Testy matematických schopností

• Testy uměleckých schopností

• Testy organicity

Různé zaměření, jedno, dvou a vícedimenzionální typy

VÝHODY:

• Možnost sběru dat od širokého okruhu respondentů

• Nižší náročnost (na vyhodnocování)

NEVÝHODY:

- možnost zkreslení výsledků ze strany respondenta

• Formulace otázek (dvojitý zápor, nejasná formulace..)

• Obrázek o osobnosti není příliš plastický

Projektivní metody: ¨

Projektivní techniky jsou založené na projekci, což je proces, kdy člověk promítá obsahy svých duševních procesů mimo sebe a připisuje tak své charakteristiky někomu nebo něčemu jinému (Svoboda et al., 2013). Projekci může usnadnit neurčitost okolního prostředí, ve kterém máme větší prostor pro „domýšlení si.“ Předpokládáme, že člověk si snadněji domyslí jevy, se kterými se setkává častěji nebo jsou pro něj nějakým způsobem významné (Šípek, 2000). Základní charakteristikou projektivních technik je nízká strukturovanost testové situace. Hodnocení osobnosti probíhá spíše globálně a může odhalit skryté či nevědomé tendence. Testovaná osoba navíc zpravidla neví, co se technikou měří (Šípek, 2004). 11 Výhodou projektivních technik je, že nevyvolávají atmosféru zkoušky. Vzhledem k nízké struktuře je také forma zpracování situace individuálněji více rozdílná než u jiných metod. Díky malé možnosti odhadnout, co metoda měří, je rovněž těžké záměrně zkreslit výsledky. Jejich nevýhodou je sporná validita (Svoboda et al., 2013).

Jejich cílem je zachycení osobnosti v její komplexnosti, nikoliv její specifické „části“.

Jedinci je předložen podnět, který je neurčitý a mnohoznačný. Proto i odpovědi mohou být velmi různorodé (je zde kladen značný nárok na erudici hodnotitele). Výhodou těchto testů je nízká nebo žádná možnost zkreslit výsledky (pokud respondent metodu dobře nezná).