metody-osobnostni-psychologie

Roschachův test - Rorschachův test inkoustových skvrn je jedna z metod užívaných v psychologii k rozboru osobnosti. Jedná se o projektivní test, využívající projekci myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty.

Tento test koncipoval Hermann Rorschach (1884–1922), švýcarský psychiatr, který svůj test poprvé představil v roce 1921. Tuto techniku vytvořil ve spolupráci s Eugenem Bleulerem a Carlem Gustavem Jungem. Rorschachův test obsahuje pouze deset karet. Nejedná se tedy o libovolné skvrny. Zpočátku Rorschach vytvořil mnoho inkoustových skvrn, které nechal otestovat na mnoha lidech, a z nich vybral pouhých deset takových, které v lidech vyvolávaly nejvíce reakcí a nejvíce podněcovaly jejich fantazii.

Test obsahuje pět karet černobílých, dvě černo-červené na bílém pozadí a tři barevné. Všechny skvrny jsou souměrné dle vertikální osy procházející středem karty.

Jednotlivé podnětové tabule by se správně neměly zveřejňovat a být volně šiřitelné – z etických důvodů.

Odpůrci vidí Rorschachův test jako snahu o objektivní analýzu osobnosti z nesmyslných skvrn vyvolávajících subjektivní reakce. Je také otázkou, zdali odpověď odhalí pacientovo psychologické nitro a pochod myšlenek, protože většina z nás své myšlenky před jejich hlasitým vyřčením cenzuruje.

Exnerův systém kódování do kategorií může být silně zkreslen osobností psychologa, který se snaží pacientovy odpovědi zařadit do předurčených kategorií. Je tedy rozdílné, zdali skvrnu připomínající podprsenku psycholog zaznamená do kategorie „sexualita“ či „oblékání“.

Tématický Apercepční Test – vznikl jako snaha zachytit nejvýznamější motivační téma, autor Murray – osobě jsou předkládány nejednoznačné obrázky a je žádána aby k nim vytvořila příběh. Apercepe zde naznačuje, že nejde o to, co osoba v daném obrázku „vidí“- jako U Roschacha, ale o imaginantivní interpretaci viděného, což Murray označil jako „apercepci“

-např. v seriálu Malý Sheldon, kdy jeho sestra v testu skorovala mnohem lépe, přestože měla prokazatelně nizší IQ

Objektivní testy osobnosti:

Testy osobnosti měří osobnostní rysy, dynamiku motivace, adaptaci a regulaci osobnosti, psychiatrickou symptomatologii, sociální dovednosti a charakteristické chování jedince. Schopnosti měřené výkonovými testy s pojetím osobnosti rovněž souvisí, ačkoliv teoreticky se tyto dvě kategorie odlišují (Gregory, 2004). Stančák (1982) zdůrazňuje, že popis výsledků testů osobnosti samotných nestačí. V praxi je třeba na prvním místě vycházet z konkrétní teorie osobnosti jako pracovního modelu, následně přejít ke klinickým metodám a teprve potom k metodám testovým

Testy osobnosti dále dělíme na projektivní metody, objektivní testy osobnosti, dotazníky a posuzovací stupnice (Svoboda et al., 2013).