Otázka č. 24

Psychologická problematika stresu

Stres - negativní emoční zážitek, je doprovázen souborem biochemických., fyziologických, kognitivních a behaviorálních změn (Křivohlavý, 2002)

- podle míra nelibosti – běžná zátěž – zvládání běžných úkolů

- zvýšená zátěž – při řešení nových neobvyklých situací, jedinec mobilizuje síly

- hraniční zátěž – opakující se obtížné situace, jedinec je zvládá

s vypětím sil

- extrémní zátěž – silné působení

Zátěžová situace

- Tvoří běžnou součást života čl. Pokud je zátěž nepřiměřená vzniká stres.

- Dnes se stres spojuje především s psychickou zátěží. Stres mohou způsobovat ale i dokonce situace radostné (svatba, narození dítěte, stěhování do nového bytu).

- Pokud čl. situace již není schopen zvládnout, nastupuje maloadaptivní chování.

- Stres je považován za poten. významný faktor při vzniku a průběhu všech tělesných chorob.

- Při vzniku nemoci není nezbytný jen mikrob, ale důležitý je i terén, kde a jak nemoc vznikne

- Pro vznik IM není rozhodujícím faktorem pro vznik nemoci spěch, podráždění a častý stres, ale sklon k nepřátelským impulzům zaměřeným navenek (prchlivost)přispívají ke vzniku n IM.

- Stresy jsou častými předchůdci rakoviny v procesu jejího vzniku. Mnozí p. uvádějí, že před vznikem rakoviny existovala doba, kdy se cítili bez naděje, neschopní řešit situaci, kt. řešení potřebovala. Nemoc nebo smrt nabízí řešení konečné. Rezignace má vliv na imunitní systém a na změnu hormonální rovnováhy – to vede ke zmnožení buněk a vznik onemocnění.

Taxonomie zátěžových situací – Mikšík (1978)

nepřiměřené úkoly a požadavky – přetíž. čl. přesahující kompetence jedince

– důsledkem je nechuť pokračování v činnosti

problémové situace – jsou spojeny s potřebou orientovat se v neobvyklých situacích

překážky – vedou ke změně motivace, nároky na překonání překážek

- nastává stav frustrace - zmařené rezignace

konfliktní situace – souvisí s rozhodováním

- popisuje vnitřní konflikt a vnější konflikt

- konflikt může vést a ž ke zkratovému jednání

stresové situace – působení časového stresoru (resuscitace), atypické prostředí, odpovědnost

Neadaptivní chování – formy

agrese – útočný čin, ironie, jízlivost, sarkasmus, zlomyslnost, může být zaměřena k osobám, věcem, ale i k sobě samému (sebevraždy, sebepoškozování)

únik – může být faktický nebo symbolický, fantazijní (snění), pomocí drogy, únik do nemoci (výhody), únik ze života

ustrnutí – čl. je silně vázaný k nějakému cíli, pokud cíl nelze splnit, nastane stereotypie (opakované pokusy) nebo regrese (návrat k méně zralé formě adaptace)

netečnost – ztráta zájmu, uzavřenost, bezvýchodnost

vytěsnění (represe) – čl. si na nepříjemné zážitky nechce pamatovat