Přilnutí-attachment

Chování dítěte ve věku 1,5 roku Typické chování pečovatele

Jistá

Používá pečovatele jako svůj „přístav bezpečí“, z něhož vyráží na průzkumy okolí (exploraci). Protestuje, když se pečovatel vzdálí. Vyhledává jeho blízkost. Když se pečovatel vrátí, dítě to viditelně uklidní. Vrací se poté k exploraci. Nechá se uklidnit cizí osobou (výzkumníkem), ale jasně preferuje „svého“ člověka (= pečovatele). Na projevy dítěte a jeho potřeby reaguje adekvátně, přiměřeně rychle a konzistentně. K dítěti si utvořil rodičovské pouto.

Vyhýbavá

Při hře příliš nevykazuje afektivní projevy. Když se pečovatel vzdálí, není z toho příliš rozrušené. Když se vrátí, nevítá ho, nýbrž ignoruje nebo se otočí zády. Když ho pečovatel vezme do náruče, nejeví zájem o kontakt a jeho udržení. K cizím lidem se chová obdobně jako k pečovateli – tj. neupřednostňuje ho oproti jiným lidem. Dítě se chová tak, jako by žádnou vazbu k pečovateli nepociťovalo. Když je dítě rozrušené, příliš si jej nevšímá. Při pláči se k dítěti chová odmítavě, okřikne je („buď zticha“). Snaží se, aby se dítě, které na to ještě není připraveno, na něm bylo co nejméně závislé.

Vzdorující

Nemůže pečovatele využívat jako svůj „přístav bezpečí“. Tedy nenalézá u něj blízkost, kterou potřebuje, aby se mohlo vydat na exploraci. Když dojde k odloučení, je z toho rozrušené, ale zároveň vykazuje ambivalentní projevy (rádo by pečovatele mělo pro sebe, a přitom ho odmítá). Když se pečovatel vrátí, nenechá se jím snadno utišit. Naopak, čím více se je snaží pečovatel utišit, tím více negativního afektu projevuje. Zdá se, že si není jisté dostupností pečovatele, když ho potřebuje. I když kontakt s pečovatelem samo vyhledá, reaguje pak negativně na jeho pokusy utišit je a vzteká se. Cizím člověkem se nenechá snadno utišit. Dítě pociťuje úzkost z toho, že pečovatel (opět) nebude dostupný, když ho bude potřebovat, a nenaplní jeho potřeby tak, jak ono potřebuje. Pečovatel se k dítěti chová nekonzistentně. Někdy reaguje na potřeby dítěte přiměřeně a jindy je ignoruje, čímž přispívá k nejistotě dítěte. Může také reagovat pokaždé, ale zároveň ne zcela v souladu s jeho potřebami. Někteří pečovatelé si dítěti všimnou až poté, co projeví velké rozrušení.

Dezorganizovaná

Zvláštní stereotypní chování při návratu pečovatele jako „zamrznutí“ nebo pohupování se. Postrádá koherentní attachmentovou strategii – jeho chování si protiřečí, je dezorientované, dezorganizované. Například se k pečovateli může přibližovat, ale je při tom otočeno zády. Pečovatel se chová vyděšeně nebo dítě děsí. Může být také vlezlý, negativistický, nejistý si svou rodičovskou rolí, stažený do sebe, může mít problémy komunikovat své emoce. Často (ale ne vždy) je dezorganizovaná vazba známkou zneužívání.