Psychické poruchy a základy psychohygieny

Psychické poruchy a základy psychohygieny

1. Stres, frustrace, deprivace

2. Neurózy

3. Psychózy

4. Oligofrenie

5. Zásady psychohygieny

Komplikace a narušení funkcí lidské psychiky

Tři základní pojmy (podle zdroje a původu problémů):

• stres

• frustrace

• deprivace

Stres = stav psychického zatížení lidských jedinců při uspokojování potřeb a dosahování záměrů a cílů. Znaky stresové situace: - neovlivnitelnost situace - nároky přesahující možnosti jednotlivce - neřešitelné konflikty a nutnost změn životních návyků

Je to nadměrná zátěž neúnikového druhu, vedoucí k trvalé stresové reakci, ústící ve tkáňové poškození, k poruše adrenokortikálních funkcí a psychosomatickým poruchám. Liší se od neurotické reakce, v níž somatické poškození či porucha může být vyřešena únikovým mechanismem.

Stres = suma všech adaptačních reakcí biologického systému spuštěných při nadměrné zátěži či ohrožení

Zvládání stresu:

Agrese – napadání: slovní i fyzické, nápadné chování

projekce: svalování viny na druhého

identifikace: snaha ztotožnit se s osobou, která stres zvládne

kompenzace: neúspěch v jedné oblasti nahradím úspěchem v jiné oblasti

racionalizace: rozumové vysvětlení

Únik - úniky: k alkoholu, návykovým látkám, náboženským sektám,

somatizace stresu: únik do nemocí (buď skutečně člověk onemocní, nebo to jen hraje)

popření: lže sám sobě, odmítá daný problém

rigidita: strnulost, není schopen nic dělat

regrese: dospělý člověk jedná jako malé dítě (rozbrečí se)

progrese: dítě pod vlivem stresu udělá krok vpřed (chová se jako dospělý)

inverze: převrácené chování = k nepříteli se chovám přátelsky a naopak

represe: vytěsnění z vědomí, reaguje podvědomě

Odolnost = tolerance vůči stresu, každý ji má jinou, projevuje se vlastnostmi vrozenými (temperament) a získanými (charakter, inteligence)

Frustrace

Je to psychický stav, který vzniká, pokud nemůžeme dosáhnout cíle pro nějakou nepřekonatelnou překážku (maří mu uspokojení potřeby), respektive překážka může ohrozit, oddálit nebo znemožnit uspokojení určité potřeby. Překážka může být:

• vnější, tj. fyzická nebo způsobená jednáním jiné osoby

• vnitřní, tj. stydlivost, plachost, pocity viny, výčitky svědomí aj.

Každý jedinec má různou tzv. frustrační toleranci či odolnost. Frustrace může být blokující i motivující ve vztahu k cíli a uspokojení potřeby.

Způsoby reakcí na zátěžovou frustrační situaci:

- agrese (od myšlené až po např. brachiální násilí)

- bagatelizace (snižování hodnoty cíle)

- racionalizace (hledání rozumového vysvětlení)

- kompenzace

- únik

- somatizace (civilizační choroby)

- projekce

- regrese

Deprivace

Jedná se o strádání, tj. chronické neuspokojování potřeb nebo nedosahování cílů. Lze ji dělit na:

• fyzická (nedostatek jídla, spánku apod.)