Psychologické směry
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Hlavní pojmy:
Komplex méněcennosti
každý usiluje o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti
Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev
Adler označil pocity méněcennosti za situaci nedostatku a označil je za základní motivační činitel v každé lidské činnosti:
"Situace nedostatku je v základech každého psychologického projevu. Řídí se zásadou uskutečnění individuálního cíle a podněcuje k pokroku. ...A tak nakonec všechny velké úspěchy vyplývají z požehnaného zápasu s potřebami dětství." (Adler, 1964)
Sourozenecké pořadí
pořadí sourozenců v rodině = ukazatel jejich budoucího zaměření a vzorců chování
Pokud se například druhé dítě narodí příliš brzy po prvním, cítí se podle Adlera odstrčeno, odcizuje se matce a cvičí se k osamělosti.
Druhému dítěti je naopak starší sourozenec podnětem k většímu usilování o úspěch.
Nejmladší dítě má starší sourozence, které ho ve vývoji spíše popohánějí. Nikdy nezažije ztrátu pozornosti kvůli následovníkovi a spíše očekává, že si bude žít jako princ nebo princezna.
"Typické druhé dítě se pozná velmi snadno. Chová se jako při závodech, jako by někdo byl o krok či dva před ním a ono muselo spěchat, aby ho předstihlo."(Adler, 1958)
Životní styl
Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o kompenzaci, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost.
Zdravý životní styl zahrnuje podle Adlera i sociální cit, který je sice vrozeným potenciálem, ale je potřeba ho rozvíjet v rámci zdravé rodinné atmosféry.
Tvarová psychologie (gestaltismus; Gestalt)
Byl to evropský směr počátku 20. století (konkrétně Německo 1912), tedy v období rozvoje behaviorismu v Americe.
Hlavní představitelé gestaltismu byli němečtí psychologové - Max Wertheimer, Wolfgang Köhler, Kurt Koffka
psychické celky (struktury) nejsou vytvářeny spojováním jednotlivých prvků (elementů), jsou to celky strukturně uspořádané od samého počátku
Celek je více než suma jeho částí!
Předmětem zájmu bylo především zrakové vnímání - tvaroví psychologové prokázali, že člověk tíhne ke spojování rozpojeného, v náhodně umístěných bodech má tendenci vidět význam, člověku jsou vlastní tendence k tzv. dobrému stavu. zákon blízkosti, podobnosti, vnímání figury a pozadí,…
Celostní pojímání psychických fenoménů Každý si spojuje realitu do celků
Neobehaviorismus
na základě analýzy vztahů mezi podněty z vnějšího prostředí a chováním organismu vznikají uvnitř organismu určité pochody, které tyto podněty zprostředkovávají
Edward Chase Tolman