PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ OBOR

- spojováním slov do frází se řídí SYNTAKTICKÝMI PRAVIDLY

- jazyk je tedy PRODUKTIVNÍ, protože umožňuje kombinovat podle určitých pravidel jednotky z jedné úrovně a vytvářet mnohem vyšší počet jednotek vyšší úrovně

- produktivita je základní vlastností jazyka

NEUROLOGICKÉ ZÁKLADY JAZYKA

• Významná centra pro jazyk se nachází v levé hemisféře mozkové kůry:

- Brocova oblast (čelní laloky)

- Wernickeova oblast (spánkové laloky levé hemisféry)

- Poškození některé z těchto oblastí nebo míst mezi nimi vede ke specifickému typu afázie (nenachází slova, krátká jednoslovná sdělení, nebo naopak „slovní guláš“)

STRUKTURA JAZYKOVÉ KOMPETENCE

- jazykovou kompetenci tvoří tři roviny: fonogická, lexikální a gramatická

- experiment u malých dětí, které mají hlásky z jiných zemí, kmenů a dokázali odlišit, že nepatří do našeho jazyka (první polovina roku života)

- díky tomu, že jsme selektivní v jazyce a omezí rozsah citlivostí pro určité hlásky= adaptační mechanismsu

KOMPONENTY JAZYKOVÉ KOMPETENCE ČLOVĚKA

-gramatiku tvoří tři principy systémů, pravidel, komponentů- fonologické, morfologické a syntaktické

Fonologický komponent - poskytuje informaci o inventáři fonémů daného jazyka a o principech, na jejichž základech se donémy kombinují do slov, určuje i na detaily výslovnosti vět (např.prozodie) Morfologický komponent - zahrnuje slovotvorné (mění význam nebo druh slova) i tvarotvorné (čas, číslo, ro, pád) morfémy , které utváří nová slova či tvary slov pro různé syntaktické a sémantické fce Syntaktický komponent - syntax utváří strukturu vět, která spolu se slovy v těchto větách utváří jejich význam

JAK SE JAZYK UČÍME?

• Nápodoba

• Podmiňování - odměna, trest

• Testování hypotéz - praktický/experimentální přístup - děti zachytí slovo, jeho význam testují v různých praktických situací- zkouší slovo v nových kontextech / vytvoří hypotézu o určitém jazykovém pravidlu, testují ji a případně pravidlo používají

- význam vrozených faktorů a tzv. KRITICKÁ OBDOBÍ (zejména pro syntax: vlčí děti nebo výzkumy neslyšících dětí)

MILNÍKY VE VÝVOJI JAZYKOVÝCH SCHOPNOSTÍ

• Vývoj jazykových schopností začíná dříve, než dítě začne používat slova. Dříve než nějaké slovo dokáže dítě identifikovat jako „slovo“, musí vědět něco o zvucích a kombinacích zvuků jeho jazyka..

• Novorozenci dokáží velmi brzy rozlišovat zvuky v jazyce a to i takové, které nejsou součástí jejich mateřského jazyka (!).

• Ve 3 měsících děti mají vybudovaný systém kategorizace zvuků, který jim umožňuje rozpoznávat stejné fonémy vyslovené různými lidmi.

• Schopnost diskriminace fonémů, které nepatří mateřskému jazyku se postupně vytrácí mezi 6. a 12 měsícem života... postupně selektivita vůči zvukům mateřského jazyka.

• Žvatlání = specifický jazykový projev dítěte okolo 6 měs. se zdá být specificky vázaný na charakter mateřského jazyka

• Slovní zásoba: 7-8. měs. rozpoznávají specifické vzorce slov v řeči; kolem 1. roku života: první slova (krátká slova, výrazy pro jednoduché akce, pozdravy a NE); 18. měs. kombinace slov; 24 měs. dokáží používat 50-600 odlišných slov – rozumí ale mnohem většímu množství