PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ OBOR

IMPULS (popud)

• je něco, co nás vede k činnosti

a) vnitřní impuls (potřeby) – něco, co vychází z nás, nikdo nás nenutí, jsou to naše instinkty a potřeby, např. hlad, stesk

b) vnější impuls (incentivy-pobídky) – odměny a tresty, to, co na nás působí z venku, např. donucení, odměna - síla motivu ovlivňuje intenzitu a kvalitu chování (ráznost, důkladnost, vytrvalost)

DĚLENÍ MOTIVŮ

• biologické motivy (primární, vrozené, sebezáchovné)

- jedná se o fyziologické potřeby (potřeba kyslíku,hlad, žízeň), patří sem ale i motivy druhově záchovné - potřeba sexu (tužby, fantazie), poskytování a přijímání rodičovské péče.

• psychické motivy (sekundární, získané)

- vnitřní motivace směřující k uchování vnitřního řádu a k nastolení duševní pohody, např. potřeba sebeurčení, nalezení smyslu života, řízení se vnitřními etickými standardy, tendence vyhledávat novost a rozptýlení, dokazovat si schopnost řešit problémy, překonávat překážky, řídit svůj vlastní život

• sociální (kulturní) motivy (sekundární, získané)

regulují mezilidské vztahy i jejich prožívání, např. potřeba dosažení úspěšného výkonu, potřeba vyhnout se neúspěchu (ale i vyhnout se úspěchu), potřeba afiliace (sdružování se), potřeba intimity (sdílení niterních pocitů), potřeba moci (tu studoval rakouský lékař a psycholog Alfred Adler)

KONFLIKT MEZI MOTIVY =mezi motivy běžně nastávají konflikty (konflikt dvou pozitivních motivů – chci se věnovat 2 věcem, ale čas mám jen na 1), ty se mohou odehrávat na vědomé či nevědomé úrovni

POTŘEBY (AKTIVAČNĚ-MOTIVAČNÍ ČINITELÉ)

• potřeby – při stavu nedostatku musí být uspokojeny, S. Freud tvrdil, že existuje nejvyšší potřeba = libido (pocit libosti), ke které vše směřuje

• tělesné (potřeba čerstvého vzduchu, jídla)

• psychické (společenské uznání, naplnění činnosti)

• kulturní (estetika, potřeba vnímat něco hezkého)

• zájmy – tendence zabývat se něčím, co člověka citově upoutává, dělí se podle šířky (všestranní lidé) a hloubky (důkladnost prožívání)

• aspirace (ambice) – zaměření se na cíl, ctižádost, snaha, podle realizovatelnosti přiměřené a nepřiměřené, podle doby trvání krátkodobé a dlouhodobé

• zvyky – neuvědomované, vedou člověka k činnosti automaticky – tendence dělat za určitých podmínek stejné věci, zvykovost nízká nebo vysoká (někdy se projevuje u géniů) – autismus

RŮZNÉ KLASIFIKACE POTŘEB

1. SEBEZÁCHOVNÉ MOTIVY

a) TEORIE HOMEOSTÁZY – - homeostáza = rovnovážný stav organismu, ideální stav

b) TEORIE INSTINKTŮ - instinkt = vrozená, geneticky daná tendence provádět určité aktivity

- attachement (obdoba imprintingu) přilnutí k pečující osobě, okolo 7.měsíců

- teritoriální chování - tendence hájit a označovat svůj životní prostor - platí, jak pro trvalé teritorium, tak pro dočasné teritorium