PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ OBOR

-Učení vhledem

• K vhodnému vyřešení situace dojde spontánně (bez zpevňování), subjekt však musí chápat problémové složky situace

-Sociální učení (observační)

• Kopírování chování dospělých dětmi probíhá bez posilování

• Albert Bandura: teorie observačního učení: lidé se učí na základě zástupného zpevňování = pozorování chování druhých lidí a jeho důsledků – observace těchto modelů vede ke vzniku očekávání efektivity a odměnění aktivit (-> lidé proto napodobují atraktivní a úspěšné jedince)

BOBO DOLL EXPERIMENT- jak děti mlátili do panáka, když viděli, že to dělá někdo jiný

MYŠLENÍ

• myšlení = nejsložitější kognitivní proces, vnitřní mentální děj, který nelze přímo pozorovat

• myšlení úzce souvisí s inteligencí (= poznávací schopnost, jež určuje kvalitu myšlení daného jedince)

• myslet znamená především uvědomovat si vztahy mezi předměty a ději reálného světa, pro které máme slovní označení

• obsahem myšlení jsou myšlenky, výsledkem myšlení je nový poznatek

• při výzkumu myšlení se používá introspekce (zkoumaný jedinec v průběhu řešení buď „myslí nahlas“ nebo proces myšlení dodatečně popisuje)

Funkce myšlení:

• formování pojmů

• rozpoznávání a nacházení vztahů

• vyvozování závěrů z výchozích předpokladů ( = usuzování)

• řešení problémů

• vytváření něčeho nového

DRUHY MYŠLENÍ

podle typu psychických obsahů, s nimiž provádíme mentální operace:

• myšlení konkrétní - probíhá manipulace s vjemy, myšlení situační, názorové, praktické, metoda pokus - omyl (puzzle, vaření atd.)

• myšlení názorné - v mysli operujeme s představami (nejčastěji vizuálními)

• myšlení abstraktní - provádíme operace se znaky (symboly), př. matematickými, verbálními, logickými

podle převládajících mentálních operací:

• analýza - myšlenkové rozčlenění celku na části, podstatou analytického myšlení je popis částí určitého celku, analýza se poměrně často pojí s kritickým hodnocením celku i jeho složek(př. Jakou barvu má střecha? výchozí předpoklad: dům má střechu a střecha barvu)

• syntéza - sjednocování či kombinování jednotlivostí do určitého mentálního celku, závěr není obsažen ve výchozích údajích → výsledkem je něco nového

• analytické myšlení - potupuje krok za krokem - probíhá s plným uvědoměním obsahu

• intuitivní myšlení - nepostupuje v jasně vymezených krocích, opírá se o dobrou znalost daného vědního oboru a jeho struktury (Bruner)

MYŠLENKOVÉ OPERACE

• srovnávání (komparace) - zjišťování podobností a rozdílů mezi různými jevy, což je výchozí předpoklad pro formování pojmů, umožňuje třídění a kategorizaci

• logické myšlenkové operace - řídí se přesnými pravidly, která nesmíme porušit => jsou správné X nesprávné, pravdivé X nepravdivé, označovány jako algoritmy, tvoří je série kroků, při jejichž dodržení dojdeme ke správnému závěru (př. Pythagorova věta)

• heuristické operace- soubor pravidel, která nám pomáhají zjednodušit problémy a najít cesty k jejich řešení, nezaručují však nalezení pravdivého/správného řešení (jako je tomu u algoritmu), výsledky jsou vhodné/nevhodné, vyhovující/nevyhovující

• usuzování -vyvozování závěrů z výchozích předpokladů