PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ OBOR

FUNKCE EMOCÍ

• Prožitkově silné emoce a negativní emoce jsou pro organismus energeticky velmi náročné a tak důležitou intrapersonální funkcí regulace emocí je rychle obnovovat hédonickou rovnováhu a šetřit s výdaji energie jedince.

• Sociální funkcí regulace emocí udržení a ochrana osvědčených a fungujících systémů a pořádků, regulace emocí zajišťuje určitý řád v sociálních interakcích a zvyšuje jistotu členů skupiny ohledně jejich průběhu –) DISPLAY RULES

AFEKT

• = výchozí rámec, molekula, stavební kámen dalších afektivních jevů, jakými jsou emoce a nálady.

• Afekty mohou být i příjemné (obejmutí, pusa)

• Máme ho pořád, většinou je to nějaká aktivace libosti a nelibosti

• U afektu klade důraz na jeho neredukovatelnost a dále na to, že oproti emocím, které mají svojí předmětnost (z něčeho máme strach, něco nás rozesmálo, překvapilo) je afekt bezpředmětný.

• Afekt lze považovat za synonymum k prožitku, pocitu.

• AFEKT PODLE FRIJDY

• jedním z aspektů emocí, je prožívaným a aktuálním zhodnocením situace (libost nelibost, tendence k přistoupení, tendence k stažení se ze situace).

NÁLADA

• afektivní triáda (subjektivní prožitek, fyziologické změny a behaviorálně expresivní komponentu)

• Emoce mohou vyvolávat změnu nálady, stejně tak jako nálada může ovlivnit kvalitu emoce.

• Nálada je považovány za delší afektivní fenomén a z hlediska intenzity za méně intenzivní.

• rozdíl mezi emocí a náladou je bezpředmětnost - nálada oproti emocím nemá jasně definovatelnou příčinu a příčinu naší špatné nebo dobré nálady většinou pouze usuzujeme.

• Posledním rozlišením je informační hodnota -Zatímco emoce nás informuje o tom, co má pro nás význam především z vnějšího prostředí – např. co nás ohrožuje, baví, rozesmutňuje ,nálady poskytují jedinci informace především z vnitřního prostředí, např. z hlediska energetických zdrojů a zásob.

VÁŠNĚ

• Ve starší literatuře nacházíme mezi afektivními procesy ještě vášně.

• Vášním podle našeho pojetí nepatří z hlediska časového trvání výlučné postavení v rámci afektivních procesů, protože chybí jakékoliv opodstatnění

• Motivace a učení

• Motivace je jakási hybná síla chování, která uvádí lidské chování a činnost do pohybu.

• Souhrn motivů, které zpravidla aktivizují a organizují chování a prožívání s cílem změnit neuspokojivou situaci nebo dosáhnout něčeho pozitivního

• lidské jednání tedy ovlivňuje vnitřní pohnutka (motivy), anebo vnější pobídka (incentivy).

Motiv lze jednoduše popsat jako psychologickou tendenci narovnat určitý nevyvážený stav. Tento stav může pramenit z:

1. Nedostatku - pociťujeme prázdnotu - motivací člověka je potřeba jíst, pít, nedostatečný spánek, markantně je to patrné u potřeby (nedostatku) vzduchu.

2. Přetlaku - organismus má potřebu se z něčeho vydat, něčeho se zbavit, vybít se - například ze vzteku, stresu, děti se potřebují vydovádět apod.