SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE

POSLUŠNOST VŮČI AUTORITĚ

• Páchají zlo jen zlí lidé?

• Experiment S. MILGRAMA (1974)

  • Kdy učitel vypoví poslušnost

  • Odhad psychiatrů, studentů a dospělých střední třídy – „učitel“ se zastaví na 150 voltech (Realita – 65% učitelů pokračovalo až do maximální intenzity 450 voltů!! Nikdo se nezastavil pod úrovní 300 voltů.)

  • poslušnost ovlivňuje

    • Legitimita autority

    • Dohled (přímý/nepřímý)

    • Blízkost oběti

    • Existence mezičlánku (kovová mašina, další učitel)

    • Protichůdné příkazy

    • Vzor (někdo, kdo se vzepře příkazu)

  • Vývoj situace

• „neškodný“ začátek

• čím déle setrváváme v situaci, tím hůře se opouští

• rychlá změna podmínek (není čas na přemýšlení) – držíme se „definice“ situace podle druhých

Ideologie – konám ve jménu „vyšších cílů“

INSTITUCIONÁLNÍ NORMY

• Sociální normy vztahující se k určité instituci.

• „Předepisují“, jak se chovat v určité ROLI, kterou jedinec v dané instituci zastává (určité chování je očekáváno).

• Vězeňský experiment

  • Atribuce

= Atribuce (přisuzování) a sociální poznávání (kognice)

SOCIÁLNÍ POZNÁVÁNÍ

• Sociální poznávání

I.lidé záměrně ovlivňují svoje prostředí, usilují o kontrolu za účelem dosažení svých cílů

II.sociální poznávání má vzájemný charakter

III. lidé se hodně mění v čase a v závislosti na okolnostech

IV. lidé jsou vnímáni jako kauzuální zdroje v porovnání s jinými objekty

• Stává se sociálním, když jde o poznávání sociálního objektu, tzn. Jiné osoby nebo skupiny, ale i interpersonální vztahovou situaci a jiných sociální vlivů

Otázky sociálního poznávání:

• Jaké vlastnosti vnímáme u jiných lidí?

• Co podmiňuje naše dojmy z jiné osoby?

• Nakolik je přesná naše percepce jiných lidí?

• Jaké vlastnosti jsou pro nás významné?

• Jak pracuje dále, když osobě přisoudíme nějaké rysy a vlastnosti?

DETERMINANTY POSUZOVÁNÍ OSOBY

• Schémata, intuitivní, laická, implicitní teorie osobnosti (proč co kdo dělá, jaký je) – Solomon Asch (1946)

• Typický příklad: seznamka – fotka, popis (případ Jim)

• Efekt ptimárnosti - informace, kterou jsme dostali jako první, má na nás největší (aneb první dojem je nejdůležitější) – vlastnosti osobnosti zaznamenávané jako první mají větší vliv na formování dojmu než vlastnosti uváděné nebo vnímané později. První vlastnosti (informace) vytvářejí kontext, pomocí kterého interpretujeme další vlastnosti.

• Efekt přetrvávání – jsme-li hodnoceni negativně, máme dojem, že jsme podali špatný výkon, i když hodnocení bylo zcela náhodné a naopak. Hledáme informace v paměti, které náš sebepostoj potvrzují.

• Haló efekt – některé vlastnosti (rysy) jsou pro posuzovatele důležitější než jiné bez ohledu na pořadí jejich prezentace. Haló efekt je vnímanou dominancí nějaké vlastnosti při vytváření dojmu o jiné osobě.

• Efekt rozptýlení – efekt formování dojmu je slabší, pokud je informace o osobě podávána v kontextu s ní nesouvisejících informací, než když je podávána samostatně.

• Efekt novosti – informaci, kterou dostaneme jako poslední hodnotíme významněji než jiné informace

• Nápadnost v chování, fyzická nápadnost – extrémní chování nebo vzezření vytváří silnější (extrémnější) dojmy o nositeli. Máme tendenci přisuzovat nápadnější chování nápadnějším lidem, hezčí vlastnosti hezčím lidem…Jedná se o efekt zdánlivé korelace.