PVP a ŘLZ 3. (A, B)

3. A) odpovědnost zaměstnance za vzniklé škody v souvislosti s výkonem zaměstnání

Je založena na principu zavinění – subjektivní odpovědnost, protiprávnost, jednání, následek = dvě možnosti posuzování zavinění:

1. Prokázané zavinění – zaměstnavatel musí prokázat všechny skutkové zásady

2. Presumpce zavinění –znak zavinění a příčinné souvislosti, zaměstnanec má prokazovat svou nevinu – vyvinění (Presumpce= ochrana)

Obecná odpověď Most – zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou porušením povinností při práci, přičemž náhrada je maximálně 4,5 násobek mzdy, neplatí však při úmyslu či opilosti.

Odpovědnost za nesplnění povinnosti od vrácení škody – zaměstnanec odpovídá i tehdy, Pokud mohl škodě zabránit, ale neupozornil na ni nebo proti ní nezakročil. (Povinnost oznamovací a zakročovací)

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách – zaměstnanec starší 18 let s písemnou dohodou o hmotné odpovědnosti odpovídá za schodek na hotovosti, zboží nebo cenách se kterými může osobně nakládat.

Rozsah náhrady – zaměstnanec hradí celou skutečnou škodu, při společné odpovědnosti podle poměru mezd.

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů – založena na presumpci zavinění s možností vyvinění se.

Zaměstnanec odpovídá za ztrátu svěřených věcí převzatých písemně uhodnout nad 50 000 Kč jen na základě písemné dohody.

Obecná ustanovení o odpovědnosti zaměstnance – náhrada škody je běžně omezena na 4,5 násobek mzdy, neplatí však při úmyslu, opilosti nebo manku, a zaměstnavatel musí výši škody se zaměstnancem projednat do jednoho měsíce.

Spoluodpovědnost – Škoda se dělí u zaměstnanců podle míry zavinění.

B) plánování, plánování lidských zdrojů

Vymezení cílů a na značení cest, kterými můžeme dosáhnout cíle. Dosažení cílů závisí na vedení, organizování, komunikaci a kontrole. Jsou to aktivity, jenž jsou zaměřeny na určování cílů a stanovení postupu, jak cílů dosáhnout. Výsledkem je plán čeho A jak chceme dosáhnout.

Plánovací proces

Charakterizujeme cíle dvou hledisek

1. Časový horizont – je ovlivňován délkou období, životním cyklem, velikostí podnětu, úrovni konkurence, dobu potřebnou na výrobu

• Dlouhodobé plánování (nad 5 let)

• Střednědobé plánování (1-5 let)

• Krátkodobé plánování (do jednoho roku)

1. Úrovně rozhodovacího procesu

• Strategické plánování (vrcholoví manažeři)

• Taktické plánování (střední management)

• Operativní plánování (management první linie)

Základní plánovací kategorie

Cíle – konečný stav

Strategie – způsob činnosti organizace

Politiky – návod k rozhodnutí

Postupy-metody provádění budoucích činností

Pravidla – způsob provádění činnosti bez časové posloupnosti

Programy-souhrn cílů, strategii, postupu, pravidel

rozpočty-numerické stanovení očekávaných výsledků