KAPITOLY Z LITERÁRNÍ TEORIE PRO 1.-4. ROČNÍK

I snily o svých ztrátách. 

O samotách uprostřed magických lesů, nad nimiž slunce 

podobno ptáku zlatými křídly nekonečnými brázdilo éter; 

celým vesmírem letěla jeho píseň o slávě života 

        harmonického, 

o zázracích tvůrčího jitra v zahradách země 

       a podmořských nížin, 

v modrých prériích vzduchu a vody: 

v oceány se sklánělo v žízni a pijíc rozvlnilo je bouří, 

v jeskyně ametystové pod ledovci západů do hnízda 

      horských růží šlo spáti. (...)  

Otokar Březina – Stavitelé chrámu  

(Stavitelé chrámu) 

 
    
   Druhý  a  třetí  verš  první  sloky  je  zvýrazněn  proto,  že  se  jedná  o  zvláštní  členění  verše. 
Když z rytmicko-obsahových důvodů básník přelije část předcházejícího verše do nového, 
vznikne přesah. Ještě jedna ukázka: 
 

Potoky mezi vrbovím, 

motýlí louky domoviny, 

dny, procházející se růžovým 

úsvitem rovin mezi stíny. 

 Josef Hora – Čas, bratr mého srdce  (Struny ve větru). 

Přesah – druhá (přelitá) část verše

Přesah – první (odtržená) část verše 

K a p i t o l y   z   l i t e r á r n í   t e o r i e  | 19 

RÝM 
   = zvuková shoda konců slov, slov nebo slovních skupin většinou na konci veršů.  Rým 
má  v poezii  čtyři  základní  funkce:  eufonickou  (libozvučnou),  rytmickou,  stavebnou  (váže 
verše ve vyšší celky – dvojverší, sloky), sémantickou (významovou). Ne každá báseň se rý-
muje! 
   Rozložení rýmu ve sloce a básni se nazývá rýmové schéma a vyjadřuje se písmeny (např. 
A A B B).  
 
   Podle umístění rýmů v proudu veršů rozlišujeme tyto základní rýmy: