KAPITOLY Z LITERÁRNÍ TEORIE PRO 1.-4. ROČNÍK

3  Ve světových literaturách rozlišujeme tyto prozodické systémy: sylabotónický, sylabický (založen na pravi-
delném počtu slabik ve verších), tónický (…na počtu přízvuků ve verších), časoměrný (…na střídání dlouhých 
a krátkých slabik) a volný verš.  
4 Jednoslabičná předložka má přízvuk (na záda), neslabičné předložky (s, k, z, v) jsou nepřízvučné. Přízvuk 
nemívají ani dvojslabičné předložky (mezi, vedle). Příklonky – jednoslabičná neplnovýznamová slova – jsou 
nepřízvučné:  tvary  zájmen  (mi,  ti,  se,  si,  mu,  ho,  jich),  tvary  slovesa  být  ve  složených  slovesných  tvarech 
(jsem, jsi, bych, bys), spojky.  

K a p i t o l y   z   l i t e r á r n í   t e o r i e  | 17 

počet slabik (délka veršů bývá rozdílná, kontrastní), omezuje se i funkce přízvuků, potlačuje 
se interpunkce, často nenajdeme ani rým. Od prózy volný verš odlišíme veršovou intonací, 
melodií, pauzami a důrazy. Volný verš je typický pro moderní poezii. 
 
ZÁKLADNÍ STOPY 
   Stopy dělíme na sestupné – zakončené nepřízvučnou slabikou – a na vzestupné – zakon-
čené přízvučnou slabikou: 

a)  trochej (schéma: , tj. první přízvučná/těžká, další nepřízvučná slabika/lehká do-

ba)      

Nechoď, Vašku, s pány na led, 

 /    /  /(Pozn.: Pro ilustraci naznačujeme vždy jen první verš.)

mnohý příklad známe, 

že pán sklouzne a sedlák si 

za něj nohu zláme.  

Karel Havlíček Borovský – Demokratický (Epigramy); 

b)  jamb (schéma: ,tj. první nepřízvučná, další přízvučná; na začátku bývá jedno-

slabičné nepřízvučné slovo, např. zájmeno, částice, spojka; pro češtinu nepřirozená 
stopa)