Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - celá kro tématu 37

1. Odchov telat

Základem každého zdravého stáda skotu je odchov telat. Odchovu telat by měla být věnována náležitá pozornost, neboť mnoho problémů a neduhů ve stádu jako celku má svůj původ právě u telat. Tele je nejdůležitějším zvířetem na farmě. Správná volba technologie odchovu může mít klíčový význam na ekonomiku celého chovu. Každý chovatel dojeného skotu stojí před rozhodnutím mezi individuálním nebo skupinovým odchovem telat. Obě tyto varianty mají své výhody i nevýhody a volba většinou vychází z konkrétních podmínek na farmě.

Pěstování obilovin

Pěstování obilovin: Pšenice: Nárokuje si úrodnou středně těžkou až těžkou půdu. Obilnina náročná. Vyžaduje mírné až teplejší podnebí s dobře rozloženými srážkami, nejnižší teploty pro růst 0°C - 5°C. Optimální teploty 20°C - 25°C. Optimální typ půdy: Hlinitá, jílovitohlinitá, hlinitojílovitá, jílovitá s dostatkem živin a dobře zásobená vápníkem. Vhodné předplodiny jsou řepka, luskoviny, brambory, zeleniny, víceleté pícniny. Pšenice je náchylná k chorobám past stébel i mnoha jiným chorobám, což je jeden z důvodu zásadního vyloučení pšenice jako předplodiny pro stejný druh. Pšenice je samosprašná. Ječmen: Jarní nárokuje si středně úrodnou, středně těžkou půdu. Vyžaduje mírné až teplejší podnebí, vhodné jsou zvláště nížinné až střední polohy s dobře rozloženými srážkami. Optimální podmínky jsou v řepařském typu. Vhodné jsou půdy hlinité s dostatkem vápna a potřebných živin, nesnáší kyselou půdní reakci. Ječmen ozimý: Nárokuje si i nižší úrodnou půdu, snáší půdy lehčí i těžší. Dobré předplodiny jsou cukrovka, brambory, kukuřice, směsky. Méně vhodné jsou jeteloviny a luskoviny pro nadbytek dusíku v půdě. Nevhodné jsou obilniny. Ječmen je samosprašný. Oves: Nárokuje si i nižší úrodnou půdu, kromě suchých půd. Snese chladné až horské podnebí odpovídající bramborářskému až horskému typu i oblasti. Roste prakticky na všech půdách, čím lehčí půda, tím vlhčí klima. Mohutným kořenovým systémem dobře získává živiny a reaguje na vyrovnané minerální hnojení. Je samosprašný. Na předplodiny nejsou kladeny výrazné požadavky. Žito: Nárokuje si i nižší úrodnou půdu. Lehké půdy vhodné i chudé. Je méně náročné, snáší chladnější a vlhčí klimatické podmínky, daří se i ve vyšších polohách. Snáší mrazy až - 30 stupeň. Toleruje lehčí až štěrkovité, mělčí pozemky. V běžné praxi je zařazováno i po obilninách, ale množitelské porosty je lépe umístit po zlepšujících plodinách. Žito je cizosprašné. Izolace od jiné odrůdy je minimálně 300m. Triticale: Nárokuje si středně úrodnou půdu. Středně těžkou půdu kromě horského typu -vymrzá. Jako kříženec pšenice a žita je obecně méně náročné, než pšenice a mnoha požadavky se blíží žitu. Pro zařazení v osevním postupu platí obdobné požadavky jako pro žito. (Základy semenářství polních plodin Miroslav Houba). Pohanka setá: Nárokuje si lehké hlinitopísčité půdy. Náročná na vláhu v období kvetení. Podle svého využití se pohanka obecná, setá nebo střelovitá řadí k obilovinám, botanicky ale patří do čeledi rdesnovitých. Jedná se o odnepaměti oblíbenou kulturní rostlinu, ale nás je nepůvodní. Pohanka je jednoletá, teplomilná. Semena pohanky vyséváme přímo na záhon do řádku s meziřádkovou vzdáleností cca 10 cm. Doporučená hloubka setí je asi 30 až 50 milimetrů, do větších hloubek (40 až 50 milimetrů) sejeme, jestliže není v půdě dostatek vláhy. Pohanka je citlivá na nízké teploty. Semena klíčí při teplotě půdy minimálně 7 až 8 °C. Na záhoně mají rostlinky pohanky funkci rostlinného herbicidu. Její rychlý růst vede ke komplexnímu pokrytí plochy, čímž komplikuje přežívání plevelu, který zůstává pod ní. Pohanka je odolná proti většině škůdců i vůči obvyklým chorobám. Dokáže prospívat i na chudé půdě s nízkým obsahem živin. Naše chleboviny: Nejrozšířenější u nás je žito a pšenice. Z žitné a pšeničné mouky se dělá chléb. Proto žitu a pšenici říkáme chleboviny. Žito nám připomíná starost o žití, živobytí. Na Slovensku říkají žitu rež a žitné mouce režná mouka. Seje se obyčejně na podzim (ozim), zřídka na jaře (jař).