22MO (1)

1. Konceptualismus = Obecniny existují pouze v rozumu, tedy po věcech

Pierre Abaelard (též Petr Abélard)

• Univerzálie jsou ve věcech

• Měl konflikt s katolickou církví. Všechna jeho díla byla odsouzena.

• Vystupoval proti tezi, že filosofie má být pokornou vůči teologii.

• Zdůrazňuje přednost vědění před slepou vírou.

1. Nominalismus = Obecný pojem je pouze prázdný zvuk, existuje jen v lidské myšlení a lidské řeči

Vrcholná scholastika

• Reagovala na příchod myšlenek Aristotela do křesťanského světa prostřednictvím arabských a židovských překladů

• Rozvoj filozofie spojen se vznikáním univerzit v Paříži, Padově, Bologni, Oxfordu, kde se filozofie vyučovala

Albert Veliký

• Italský učitel Tomáše Akvinského, dominikánský mnich, filozof, teolog

• Snaží se propojit křesťanskou teologii a aristotelskou filozofii

• Zakladatel středověké přírodovědy

• Víra a rozum nejsou v rozporu, ale navzájem se doplňují

• Díla: Suma o dobru, Komentáře k Aristetolovým spisům, O zvířatech, O nerostech, O rostlinách

Tomáš Akvinský

• Italský teolog a filozof

• Patřil k řádu dominikánů

• Přepracoval aristotelskou filozofii, aby byla v souladu s křesťanskou vírou

• Ve svém novém systému sloučil prvky platonské a patristické filozofie

Boží existenci lze racionálně dokázat 5 důkazů boží existence

1. Důkaz z pohybu – vše, co se pohybuje, je uvedeno v pohyb něčím jiným, prvotním hybatelem Bůh 2. Důkaz z příčiny – vše má svou příčinu, prvotní příčinou je Bůh, neexistuje nekonečný regres příčin 3. Důkaz z nutnosti – něco existuje, něco nemusí, musí být ale něco co má nutnost samo ze sebe (Bůh) 4. Důkaz ze stupňů dokonalosti – věci mají různé stupně dokonalosti (dobro, pravda), Bůh je měřítkem

5. Důkaz z cílového určení – vše směřuje k cíli, řídí je inteligentní bytost Bůh

• Klade boha nad svět a stvořené, prokazuje nesmrtelnost lidské duše (člověk je jednota duše a těla), nově charakterizuje svobodu člověka (svobodná vůle a jednání)

• Tvrdí, že obecniny existují před věcmi, zároveň i ve věcech, stejně tak i po věcech

• Díla: Suma teologická, Suma proti pohanům, Komentáře k Aristetolovi, Biblické komentáře

Pozdní scholastika

• Vyčerpání dosavadních spekulativních poznávacích metod

• Významní filozofové odmítají propojení filozofie a víry, snaží se o oddělení těchto oblastí, ideově tak připravují osamostatnění a svobodné bádání věd v novověku

• Filozofové chtějí zachovat víru jakožto víru:

1. Vždyť jaká je to víra, když musí být dokazována rozumem?

2. Není Bůh naprosto transcendentní, všemohoucí, svobodný vůči člověku a jeho rozumu?

3. Cožpak se člověku nezjevuje ze své vlastní vůle?

4. Cožpak si ho nebo víru může člověk „přivolat“ nějakým důkazem?

5. Vždyť rozumem dokázaný Bůh přestává být Bohem, je jen naší myšlenkou, musí být takový, jakého jsme ho rozumově odůvodnili.