24.Teoretická, praktická a sociální etika.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Stoická etika
Představuje soubor životních moudrostí, než pokus o systematickou filozofii
Doporučovali zapojení člověka do života společnosti a plnění povinností, které člověku na daném místě náleží.
ATARAXIE = dosažení duševního, neotřesitelného klidu (jejich etický ideál)
Pro dosažení tohoto klidu musí člověk získat APATHEIU = vnitřní svoboda
Kdo dosáhne tohoto stavu, je moudrý.
Seneca (vychovatel Nera) a Marcus Aurelius
Dobrem je dobrý život
Nemůže-li člověk žít dobře, tj. v souladu s logem, je lépe zemřít, třeba i tak, že spáchá sebevraždu
Ctnost spočívala v souladu lidského života s přírodou a v rozumném životě.
Všichni lidé jsou podřízeni světovému řádu, jsou si v tomto smyslu rovni.
stoikové nežádají ovšem zrušení otroctví, neboť to je nutné a nezměnitelné.
Středověká etika
Křesťanství = nový náboženský a myšlenková směr
Základní morální poselství křesťanství --- Desatero
Rozšíření základních ctností o lásku, naději a víru.
Větší důraz byl kladen na svědomí a odpovědnost za své jednání.
Ve středověku se etika stala součástí Morální teologie
Víra ve smysl a směr lidských dějin
Etika svatého Augustýna
Názor o predestinaci – boží předurčení
Poslední cíl, ke kterému má člověk směřovat ---Bůh jako nejvyšší dobro.
Názor, mimo církev není spásy
Etika Tomáše Akvinského
rozvinul etiku na základě přirozeného zákona
Přijímal základní antické ctnosti – moudrost, statečnost, spravedlivost.
Připojil ctnosti křesťanské – víra, láska a naděje.
Ctnosti založeny na rozumu
Uznával svobodu lidské vůle – svobodu hřešit i konat dobré skutky
Renesanční etika
Vzory v antické kultuře
Humanistická a renesanční kultura přinesly změny v chápání morálky, v opozici ke scholastice stavěly do popředí AUTONOMII MORÁLKY, kdy člověk má být dobrý sám od sebe, nikoliv proto, že se obává božího trestu.
Nejvyšší ctností je schopnost a síla k jednání a překonání osudu, osvobozená od morálního hodnocení.
Lidi se k sobě vždy budou chovat jako zločinci, pokud nejsou k poctivosti nuceni.
Etika Niccola Machiavelliho
Pokus o spojení etiky a politiky, ovšem bez klonu k moralizování
Základem dějin je podle něho KOLOBĚH, vznik, vzestup, vrchol a úpadek
DOBRÝ VLADAŘ na každém místě této křivky vývoje může správně zapůsobit – podnítit vzestup, dosáhnout co nejdelšího udržení se na vrcholu či zmírnit úpadek.
DOBRO ---- ÚŽITEK PRO VŠECHNY, nikoliv pro jedince. Jednotlivec musí za toto dobro často zaplatit, a to i za cenu nejvyšší (život), vládce nesmí brát ohledy na jednotlivce.
MRAVNOST --- není cíl, ale PROSTŘEDEK POLITICKÉHO JEDNÁNÍ
Nejdůležitější ---vlast a svoboda vlasti
Hlavní politický cíl podle něj --- sjednocení Itálie
Obecného dobra lze dosáhnout pomocí nemorálních prostředků – násilím a klamem.