24.Teoretická, praktická a sociální etika.

1. Novověká etika

• Docházelo k rozpadu feudálního systému, jenž byl nahrazen postupně se rozvíjejícím kapitalistickým hospodářstvím.

• Vznikly nové společenské vrstvy

• Rozvíjeli se OSOBNÍ SVOBODY, docházelo k technologickému pokroku, silný zájem o přírodní vědy

• Se vznikem reformačních hnutí docházelo k oslabení církve

• SVOBODA NÁBOŽNSKÉHO VYZNÁNÍ

• Kladen důraz na VNITŘNÍ PROŽITEK VÍRY A SVĚDOMÍ ČLOVĚKA

• Oblast etiky ---- hledání přirozeného základu morálního jednání

• ETIKA THOMASE HOBBESE

• Anglický filozof ovlivněný anglickou revolucí, jež proběhla v 17. století

• Pokoušel se nalézt PŮVOD MOCI VE SPOLEČNOSTI

• Vycházel z předpokladu původního PŘIROZENÉHO STAVU, v němž lidská společnost neexistuje.

• NEEXISTUJE DOBRO A ZLO --- JEN SOUKROMÝ ZÁJEM

• Lidé se dobrovolně podrobují ABSOLUTISTICKÉ MOCI, kterou nad sebou ustavují vzájemnou smlouvou – SPOLEČENSKOU SMLOUVOU.

• MORÁLKA ----nástroj vlády

ETIKA IMMANUELA KANTA

• Za DOBRÉ JEDNÁNÍ považoval pouze takové, jehož ÚČELEM JE DOBRO SAMO.

• Tzv. Kantův kategorický imperativ je základem přirozené morálky, kterou rozebírá ve svých knihách Immanuel Kant. Jeho hodnocení morálnosti vychází z motivů jednání, ne z jejich důsledků.

• Znění imperativu (jeden z možných překladů jedné z formulací):

• Jednej jen podle té maximy (zásady), od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.

• Neboli: „Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem.“ V principu to znamená chovat se tak, jak bychom si představovali chování ostatních lidí.

• Konkrétní formulace na základě rozumu.

Jiná formulace zní:

• Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek

• Neboli nemanipulujte druhými pouze ku svému prospěchu.

• Kantův kategorický imperativ je základem mnoha morálních systémů a filosofických argumentací. Jeho obdobu v sobě obsahují i všechna velká náboženství.

ETIKA KARLA MARXE

• Rozvoj dělby práce

• Snažil se dokázat, že v dalším vývoji bude i současná forma dělby práce --- vyplývá z toho soukromé vlastnictví výrobních prostředků překonáno.

• Předpokládal, že se změnou výrobních podmínek společnosti se změní i morálka společnosti.

• Soudí, ze MORÁLNÍ NORMY jsou v dějinách VYJÁDŘENÍM TŘÍDNÍCH ZÁJMŮ

• Každá třída prohlašuje za dobré to, co je pro ni výhodné.

• MORÁLKA se vyvíjí, a to v závislosti na vývoji společenského systému --- skutečná humanistická morálka vznikne až překonáním třídní společnosti.

1. EXISTENCIALISTICKÁ ETIKA

• Tento směr považuje za podstatu člověka EXISTENCI.

• Za své jednání je člověk absolutně zodpovědný tím, že spolu vytváří obraz světa, ve kterém žijí i jiní lidé. Jedinec tak svým jednáním přímo i nepřímo zasahuje do života druhých lidí.