8. Komunikace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- Myslíme 4x rychleji než mluvíme
Dělení: a) jednosměrná - A→ B ( výklad učitele, přednáška, monolog herce )
b) dvousměrná – A ↔ B ( rozhovor, hádka)
c) vícesměrná - role vysílajícího a příjemce se střídají, probíhá ve skupinách (diskuze, beseda)
Dělení podle počtu komunikujících: 1. Intrapersonální (samomluva, vnitřní řeč)
2. Interpersonální (2 lidi)
3. Skupinová
4. Masová (TV, rádio, mezi skupinami, institucemi)
Složky komunikace:
KDO – Komunikátor – osoba, od níž sdělení vychází
CO – Komuniké – obsah sdělení, zpráva
KOMU – Komunikant – osoba, která sdělení přijímá
JAK – Komunikační kanál – způsob, jakým je zpráva předávána
S JAKÝM VÝSLEDKEM – Komunikační efekt – zda příjemce obsahu sdělení porozuměl
- Zpětná vazba: - reakce na získanou informaci
a) pozitivní – rozumím a souhlasím
b) negativní – 1. Rozumím, ale nesouhlasím
2. Nerozumím a nesouhlasím
c) neutrální – souhlasím, ale je mi to jedno
Komunikační úroveň:
a) hledisko přímosti – vztahuje sek adresátovi
b) hledisko jasnosti – vztahuje se k obsahu zprávy
1. Jasná a přímá komunikace – Pepíčku, ty jsi mě naštval, protože sis roztrhl kalhoty.
2. Jasná a nepřímá komunikace – Někdo mě tady naštve, protože si roztrhl kalhoty.
3. Nejasná a přímá komunikace – Pepíčku, ty mě ale štveš.
4. Nejasná a nepřímá komunikace – „To je zase den, to mám po náladě,“ řekla maminka Pepíčkovi.
- Čím je komunikace jasnější a přímější, tím je zdravější
- řeč lze hodnotit – čím je a jak funguje – z několika hledisek:
- charakter - denotační – což je takový význam, který můžeme najít ve slovníku, význam, který lidé, hovořící stejným jazykem, připisují určitému slovu
- charakter – konotační – pojem se vztahuje k subjektivnímu nebo emocionálnímu významu, který mluvčí připisuje urč. slovu
- míra abstrakce – zábava, film, český film, nový český film, Titanic
- řídí se pravidly
Gramatická pravidla – skládání slov do vět (syntax), užívání slov ve významu /sémantika/, pravidla kombinace zvuků (fonologie) - všichni umíme
Kulturní pravidla – soustřeďují se na zásady, které naše kultura považuje za důležité
Nutno dodržet:
- Zásadu mírumilovných vztahů – důležité dodržovat na veřejnosti
- Zásadu zdvořilosti – ta se mění podle typu vztahu
- Velká zdvořilost - přátelé
- Malá zdvořilost - cizí lidé, intimní partneři
- Zásadu zachování tváře – nezahanbit druhé, nezpůsobit jim tzv. ztrátu tváře
- Zásada sebedegradace – objevuje se u Asiatů – nechválit se, naopak vyzdvihnout člověka, se kterým mluvíte
Zásady komunikace:
- naslouchat druhému bez skákáni do řeči
- Otevřeně vyjadřovat vlastní pocity !!!
- Vyjadřovat nesouhlas i jiné záporné pocity bez vybuchování
- Umět konstruktivně kritizovat
- Dokázat přijmout kritiku
- Dokázat upřímně pochválit
- Dokázat jasně říci NE
- Umět vést rozhovor s neznámým člověkem