8. Komunikace

- regulátory- signály změn, hrají důležitou roli pro započetí nebo ukončení komunikace,

monitorují, koordinují, kontrolují (vztyčený prst- převzetí slova, kývání na souhlas, lehký dotek paže…)

- adaptéry- pohyby, gesta a ostatní činnosti pro zvládnutí našich pocitů, uspokojují nějakou potřebu (poškrábání se, odhrnutí vlasů, ale i smetení smítka ze saka druhého)

- Vzhled těla (životní styl)

- Výška postavy (kandidát na prezidenta – vysoký) – vyšší lepší postavení

- Odstín pleti

- Váha

- Délka a barva vlasů

- Celková přitažlivost

Mimické a zrakové signály

- Mimická komunikace – obličej komunikuje a sděluje, zejména jsou to emoce. Mimika jako jediná vyjadřuje míru pocitu potěšení, souhlasu, sympatie, antipatie apod.

• 8 emocí – štěstí, překvapení, strach, hněv, odpor, smutek, opovržení a zájem

- Zraková komunikace - Signály sdělené očima závisí na délce, směru a charakteru pohledu – průměrná délka vzájemného pohledu byla 1,18 vteřiny. Pokud délku nedodržíme, může se zdát, že se stydíme, nemáme zájem apod.

• Směr – střídat pohledy do obličejů a mimo ně. Rovnoměrně se dívat, nevynechávat místa. Charakter – zúžené nebo rozšířené zorničky – intenzita zájmu, emoce (a nebo, že jste si švihli)

Sezení u stolu:
- Sezení vedle sebe – kamarád, rodina (možnost dotyku)
- Proti sobě – formální jednání (stůl je bariéra)
- Sezení přes roh – vhodné pro osobní rozhovor (dostatečně blízko a zároveň je zachováno soukromí)
- Sezení do úhlopříčky – s cizími osobami (nemusíme komunikovat, nemusíme mít oční kontakt)

- K neverbální komunikaci patří také parajazykové projevy, jimi se zabývá paralingvistika. Jedná se o soubor vokálních (hlasových) projevů – sténání, vzdychání, smích, pláč,…

Neverbální komunikace může verbální komunikaci:
- úplně nahradit = substituce
- zvýraznit = amplifikace
- odporovat jí = kontradikce
- měnit její význam = modifikace

Způsoby chování při komunikaci

- Pasivní – znamená potlačování vlastních práv, názorů, přání – neschopnost prosadit svůj názor
- Člověk se vyhýbá střetům v názorech a nedokáže druhému nic odmítnout, i když ví, že určitou věc udělat nechce, a nebo nemá
- Nechá se zatlačit do kouta, nechá se vmanipulovat do situace, která se mu nelíbí nebo uteče

- Asertivní (sebeprosazování) – znamená prosadit vlastní názory, přání, pocity…, bez toho, abychom jednali na úkor druhého
- Můžeme se chovat tak, jak to cítíme, ale musíme si být vědomi následků svého chování
- Dokázat být empatický, zvládnout negativní emoce
- Umět se vyrovnat s kritikou
- Umět vyjadřovat své kladné i záporné pocity

Techniky asertivního chování:
1. Pokažená gramofonová deska – klidné opakování oprávněného požadavku
2. Výběrové ignorování – záměrně nereagujeme na informaci, které jsou pro nás nedůležité, a o kterých víme, že je druhý sděluje v afektu, tím zvládáme hněv a vztek
3. Otevřené dveře – spočívá v tom, že protivníkovi přiznáme, že o tom co říká, může být trocha pravdy
​