Duchovní život Východu - Indie a Čína

„Vpravdě je třeba usilovat o chápání vlastního já, a o něm uvažovat; kdo viděl, slyšel, pochopil a poznal pravé já, ten poznal celý tento svět!“

(Jádžňavalkja)

• k poznání átmanu se nedospívá studiem, ale dlouhou cestou – posty, soustředění, mlčení, sebekázeň, odpoutání vůle a pozornosti od zemského světa (askeze), odříkání smyslového potěšení, podstupování námahy a utrpění (celý lidský život)

b) myšlenka stěhování duší a spasení

• Co se stane s člověkem po jeho smrti?

„Vezmou jej pak za ruku vědění, skutky a jeho dřívější zkušenosti. Jako housenka, která dospěla na okraj listu, se chopí nového začátku a sama se na něj přesune, tak i duše, když setřásla tělo a oprostila se od nevědění, se chopí nového začátku a sama se na něj přesune. Jako zlatník bere kov z jedné plastiky a uková z něho nový, jiný a krásnější tvar, tak se i duše, která ze sebe setřásla tělo a oprostila se od nevědění, tvoří jinou, novou a krásnější podobu, třeba otců…, bohů... anebo jiných bytostí. A každý se zrodí podle toho, z čeho je nyní, podle toho, jak jedná, podle toho, jak žije. Kdo koná dobro, zrodí se jako dobrý, kdo koná zlo, zrodí se jako zlý.“

(Jádžňavalkja)

• všechno žití má charakter utrpení → nebyli nadšeni novým rozením (byť na vyšším stupni), nýbrž se snažili, aby koloběhu a střídání smrti a narození unikli (spasení – mókša)

• Jak? → člověk musí zanechat jednání, vzdát se sama sebe, překonat vůli k životu, vědění

• jednota boha a duše

„Kdo poznal: já jsem bráhma, nebude vysvobozen, nýbrž jest už vysvobozen. Kdo je bez žádosti, osvobozen od žádosti a v kom žádost vyhasla, kdo je sám svou žádostí, z toho duchové života neodcházejí. Je brahma a rozplývá se v něm brahma.“

II. NEORTODOXNÍ SYSTÉMY INDICKÉ FILOZOFIE (nástika)

• popírají autoritu védů

• 500 př. l. – 1000 n. l. = „klasické“ období, po 1000 n. l. = „poklasické“ období

• hlasy kritiků a pochybovačů:

• naprosté odmítnutí oficiálního náboženství

• nové myšlenkové systémy (Mahavíra, Buddha)

• celé další dějiny Indie ve znamení náboženské plurality

• zřetelně se rýsují osoby myslitelů

• filozofie ztrácí charakter tajné nauky (nižší kasty)

• filozofie používá jazyka nižších vrstev

1. Materialismus čárváka

• napadají náboženství vůbec

• vyznávají přesvědčení, že existuje pouze hmota (duchovní děje převádí na materiální)

• neexistence duše, pouze hmota v podobě 4 elementů

• cíl člověka – smyslová rozkoš

2. Mahávíra a džinismus 6. století př. l.

• velký hrdina

• džin = vykupitel, bíle odění, vzduchem odění

• džinistické pojetí spásy: svět s se skládá z oživené duše a neoživené hmoty – hmota brání duši v dokonalosti → duše si může „pomoci“ asketickým pokáním a ctnostným životem; malé rozšíření v lidových vrstvách (3 miliony příznivců)